Re: Zdravotnictví je o lidech, ne o penězích

Klidně to zveřejním. Jednalo se o kojenecko-dětské oddělení v Kolíně. Musím ale podotknout, že na oddělení JIPky si nemohu stěžovat. Holčička má péči dobrou a sestřičky se o malou starají jako o vlastní. Po porodu to včak bylo taky hrozný - na Novorozeneckém oddělení v Kolíně. Byla jsem na nadstandartním pokoji (to se projevilo TV a kytkou na pokoji). Ocenila jsem jen soukromí. Jenže sama jsem po porodu neměla sílu, nemohla chodit, bolela mě jizva, byla z prvního dítěte vyplašená, bála se na něj sáhnout a nevěděla jsem jak se o něj starat. Malá strašlivě plakala. Celou noc, celý den, vůbec nespala. Malou mi dali druhý den po porodu na pokoj ve čtyři hodiny ráno. Ke kojení. Nevěděla jsem, zda mi ji už nechávají na pokoji či si pro ni přijdou. Nemohla jsem ji ani zvednout na odříhnutí. Od odpoledne až do rána plakala. Za celou tu dobu se na nás žádná s dětských sester nepřišla podívat, aby mi pomohly nebo poradily. Jen nakoukly do dveří, řekly "dobrýů a nosili jen věsi na koupání a přebalování. Více nás navštěvovala dětská lékařka a ženská sestra. Co se týče oddělení šestinedělí, péče o mne jako o maminku, byla dobrá. Jen nechápu, proč chyběla spolupráce s novorozeneckým. Proč nestačilo, aby ženská sestra promluvila s dětskými sestrami, že jsem vyčerpaná, potřebuji si odpočinout a vyspat se a aby mi s dítětem pomohly. Až druhý den ráno mě zdr. sestřička Prášková začala vše vysvětlovat a pomáhat. Tím ji za to děkuji. Celou noc jsem byla s dítětem vzhůru a nespala. I přes poporodní rány jsem s ním chodila po pokoji a utěšovala jej. Nic nezabíralo, nevěděla jsem co s ním. K ránu po čtvrté hodině jsme s dcerou konečně usnuly. V půl páté do pokoje vtrhla ženská sestra s teploměrem. V půl šesté jedna uklízečka, v půl sedmé druhá uklízečka, v sedm malá vizita na mne, v půl osmé mne volali ke snídani (dítě jsem měla nechat na pokoji samotné bez přístroje Baby Sense, v osm hodin velká vizita na mne, v půl deváté si přišli pro špinavé prádlo, v děvet hodin přišla vizita na dítě, v deset hodin další uklízečka, v půl jedenácté ortoped, v jedenáct mi přinesli lék, ve dvanáct nás volali k obědu, atd. Odpoledne dítě konečně usnulo, zkusila jsem konečně 48 hodin po porodu spát též. Do pokoje vtrhla cizí osoba - prý kontrola ze sociálky (Kdo pouští cizí osoby bez mého souhlasu na pokoj k novorozenci a matce po porodu?). Za hodinu opět sestra s teploměrem. Zkrátka za celých pět dnů pobytu v nemocnici jsem se nevyspala, z únavy dostala teploty, začala ztrácet mléko, dítě kvůli tomu shodilo 0,5 kg, a dostalo horečku. V noci jsme museli svítit, takže děcko mělo otečený den a noc, byla tropická vedra a v oknech nebyly sítě. Takže na pokoji bylo plno komárů, mušek a i včela. Domů jsem si dceru přinesla s potničkami a zánětem spojivek. Marto, přesně jak říkáš, utěšovala jsem se, že za pět dní jsem doma. A to nemluvím o nedostatečné, nadýmavé, nevhodné a špatně připravené stravě, na vložky po porodu jsem neměla nárok a o neměněném povlečení nemluvě.