Re: Pokusím se ještě vysvětlit svůj názor - ale asi to nebude nic platné

Vladane, já se narodila jako donošené dítě, ale možná proto, že "starším rodičům" (píšu v uvozovkách, protože dneska je věk 33 a 42 let celkem běžný), mám vrozenou srdeční vadu, kvůli kterým mě jako dítě proháněli po doktorech a naši o mne měli děsný strach. Nesměla jsem spoustu věcí (pravda, na gymplu se to hodilo jako "částečné osvobození z tělocviku", ale zase jsem přišla o účast na bramborových a chmelových brigádách, na které mají spolužačky bezva vzpomínky), myslím jedno k druhému - jsem totiž děsně ošklivá - utvořilo moje nulové sebevědomí, mindráky a určité obavy z kontaktu s vrstevníky. O vrstevnících mužského pohlaví nemluvě. Srdeční vadu jsem rozchodila, nulové sebevědomí ne. Sice jsem se vdala a mám děti (zatím jsem i zaměstnaná s celkem slušným platem), ale ty mindráky se podepsaly na spoustě věcí, které jsem provedla a které bych chtěla vymazat z paměti a ze života. Takže vím, jak může ošklivý ksicht (omlouvám se za ten výraz) člověku zkomplikovat život... Nevážím si sama sebe, nenaučila jsem se s tím žít, i když vím, že spousta jiných je na tom huř...
Můj synek se narodil o pouhý týden dřív, porod v pohodě, ale má LMD. Zkraje mi trochu trvalo, než jsem se "zorientovala" v této problematice (taky mi hodně pomohla Rodina...), teď už je vše v pohodě - i když bych ještě někdy vraždila při tom, když synátor píše úkol z jazyka českého. Je v páté třídě, paní učitelka bere na jeho specifickou poruchu učení zřetel (obdivuji její trpělivost), normálně sportuje... Prostě člověk nikdy neví, co se může stát i "normálně" donošenému dítěti. A jak už některý z diskutujících psal - kdykoli. Stačí blbá náhoda a život normálně zdravého dítěte se obrátí úplně naruby...
I když co se nedonošeňátek týče, ve svém okolí máme maminu, která neměla štěstí, dítko sice zachránili, ale zemřelo po pěti letech na úrovni novorozeněte...
To: Diskutujícím, které toto téma opět převedly na téma potraty a abortivní účinky antikoncepce... Ach jo. Na toto téma tu prolétlo spousta příspěvků a pravdy se nikdo nedobere. Jo, mámu, která je v zoufalé situaci neodradí ani podrobný popis trhání ručiček a nožiček, maximálně jí to ještě víc rozhodí psychiku. Holky, které jsou lehkovážné a berou UPT jako antikoncepci nechť zabrousí na diskuze holek, které nemohou otěhotnět či se jim nedaří mimíse donosit. Možná to na ně zapůsobí víc, než stokrát omletá "rozdrcená tělíčka". Nehádám se o tom, zda HA či tělísko (díky němu mám syna) jsou či nejsou abortivní. HA jsem užívala, protože nejsem pako, které spoléhá na "neplodné dny" (mám z nich dvě dcery), vidím to jako rozumné řešení, víc by mi dělala vrásky potrat klasický. Pokud HA či tělísko zabrání zárodku ve stadiu dělení, aby se zahnízdil, je to poněkud menší zlo, než když jdu na potrat zárodku již zahnízděného. Tahle diskuze vznikla na téma úplně jiné, tak bychom se ho měly držet a ne při každé příležitosti horlit proti antikoncepci.