Citově závislé dítě na matce

Hledám radu na reakce mé mladší dcery na školku. Chodí již druhým rokem a stále není vyrovnaná s tím, že se musí ode mne odloučit. Zažívám neskutečná "muka"pokaždé,když ráno jdeme do školky. Tam je totiž den,co den obdobný scénář.Dcera pláče, drží mi křečovitě za rukáv a nechce, abych odešla.Po mém odchodu se však zklidní,ale další problém nastane,pokud třeba musí zaskakovat jiná učitelka a situace se opět opakuje, neboť je to zase nová a v dceřiných očích nečekaná situace. Zkoušíme i homeopatika, ale 100% úspěch se nedostavuje.Nechci dceři vybudovat nějaké trauma do dalšího života, ale nevím si rady. Situace se ještě změní, pokud je ve školce přítomna paní ředitelka, která přesně vystihla, co má dcera potřebuje,a tu ona bere, ale při přítomnosti druhé paní učitelky, která toto vidí jako projev mé slabosti a "neschopnosti" je dcera "na dně".Přesně to vystihují slova článku, že dítěti se musí dát najevo,že ten jeho problém bereme vážně, ale bohužel ne všichni pedagogové jsou na správném místě a to už ani nemluvím o reakci některých rodičů...Pokud na vlastní kůži nezažijí, co je to mít takto citlivé dítě, těžko pochopí. První dceři je 12 let a s tou jsem v tomhle směru neměla sebemenší problém. Pokud by někdo měl podobný problém a měl řešení, prosím o radu. Děkuji Jana Maříková