gratuluji k Andulce

Při čtení článku mi vyhrkly slzy do očí.Můj porod probíhal podobně.Barunce (6měsíců) se nechtělo ven, porod mi ve 42.tt vyvolávali, nastesti po prvnim cipku praskla plodova voda, zacaly kontrakce, trvaly 12 hodin a protoze jsem i pres obrovske davky oxytocinu byla po 12 hodinach otevrena jen na 6 cm a tlak jsem mela 160/113 tak pristoupili k cisarskemu rezu.Nejvic me vydesilo, kdyz manzelovi rekli, at mi sunda sperky. Nemea jsem zadne zkusenosti s operaci a prislo mi to jako definitivi odstrojovani...
Probrala jsem se na JIP a malou jsem videla az druhy den. To bylo na vsem uplne to nejhorsi. Nikoli prenaseni, vyvolavani, kontrakce 12 hodin a operace, ale skutecnost, ze mi malou prinesli az druhy den.Vsichni ji videli a chovali, manzel, mamka, tchyne, svagrova....jenom ja ji ani nevidela.Dekuji Bohu, ze je zdrava, ze vsechno dobre dopadlo.Rodit cisarskym rezem neni ostuda, udelala bych pro ni cokoli, jenom, aby byla zdrava, stastna a spokojena holcicka....
Ted je uz vsechno za nami a ja se tesim za par let na dalsi porod, chceme k Barunce jeste brasku, a je mi uplne jedno, zda to bude cisar ci ne, hlavne at je mimi zdrave, to je nejdulezitejsi na svete, ja jsem ochotna vydrzet vsechno...(doufam!)
Adela + Barunka(6m)