Jeste jednou

tak myslim, ze je to docela jasne. Problem neni v tom sverovat se nebo nesverovat,ani v povaze - introvert/extrovert. Ostatne, introverze a extroverze znamena zpusob prozivani, nikoliv vyjadrovani. I introverti se mohou naucit vyjadrovat sve pocity a ziskat dostatek sebejistoty, aby se necitili zranovani tim, ze nejsou prijaty.
Manipulativni rodice (a ktery rodic neni aspon trochu manipulativni, ze, vzdyt vychova ditete je manipulace od zacatku az do konce)se pote, co ztratil nebo jiz do krajnosti uplatnil svůj vliv na telo sveho ditete (uz se nepocurava do plinek a nebrynda po sobe jidlo)pokousi dostat se do jeho nitra. Casto v tom neni ochota sdilet se ani milovat sve dite takove, jake je, ale mit nad nim vliv a formovat ho i uvnitr. Citove vydirani, jak vidime z predchazejicich prispevku, neni zadnou vzacnosti. Uzavreni ditete je pak zcela normalni reakce.
I ja hledam vsedni a obycejna temata pro rozhovor se svou matkou, aby mela "o cem vypravet druhym". Sve city a pocity resim se svym muzem, ktery me dokaze prijmout.
Potrebuju se vyjadrovat a potrebuju byt prijata bez ohledu na to, ze jsem v puberte nikdy nemela tu prilezitost.

Na druhou stranu chapu, ze jsou jedinci,kteri skutecne zadna intenzivni vzplanuti nezazivaji. Zkratka flegmatici. Nutit je pak do prozivani se mi zda byt docela nesmyslnou a hysterickou snahou rodicu, kteri by sve dite chteli mit jine, nez je. Zkratka, je tezke vyrknout jednoznacny soud. Vzdycky zalezi na konkretnich rodicich a konkretnim diteti.