Re: A co Kačerov?

Ahoj holky,
moc jsem se pobavila při čtení vaších poznatků z naší"socky". Ještě co by bezdětná jsem jí používala denně. Nerada,ale používala. Jenomže, když se mi narodil v roce 1997 Petřík,tak jsem zjistila (stejně jako vy), že se nikam nedostanu. nejdřív jsem to řešila nákupem min. dvou kočárků (sporťák a golfky) a jezdila do centra jenom s golfkama,abych nemusela nikomu říkat, protože lidi moc ochoty neprojeví a ještě se spíš cpou. Nicméně potom, co mi 2x spadla bába do kočárku a z toho jednou mi málem Petříkovi zlomila vaz jsem rezignovala a socku používám jenom v největší nouzy a nebo, když vím, že se na místě konání srazu špatně parkuje. Představte si situaci, kdy jedete na Andělu po eskalátorech nahoru a před vámi asi o pět schodů výše bába s berlema. Schválně jsem si dole nechala hodně místa. Nicméně baba dojede nahoru,zakopně,odhodí hole a padne mi přímo na ty golfky. Já jednou rukou držím bábě zadek,aby nepadla 7-mi měsíčnímu dítěti na hlavičku a druhou rukou jí strkám nahoru. Bokem držím kočár a sebě,abychom taky neletěli dolů. Eskalátor mezitím znovu dojel nahoru a kočárek se začal zvedat až to vypadalo, že se překlopí i s dítětem. nakonec se mi podařilo bábu doslova vyhodit z eskalátoru ven a chytit kočár,nadzdvihnout ho a vysadit ven. já jsem z toho byla tak v šoku, že jsem okamžitě začala prohlížet dítě, jestli je v pořádku a začala brečet. Ani jsem tý krávě pitomý nevynadala. Mohla mu zlomit vaz, kdybych ho nechytila a nehodila zpět a jí nechytila za zadek a nedržela. Když se mi tohle stalo ještě jednou na čerňáku na tom jezdícím chodníku, tak jsem rezignovala a fakt jezdím skoro všude autem. Vyjímkou je jenom centrum, kde se blbě parkuje.
Závěr:
Ano vozím si zadek v autě a mám ho od toho rozsezenej :o)),ale zase se nemusím bát o svoje děti a nemusím dýchat pot od smradlavejch chlapů,co nevědí ani v dnešní době nic o tom, že existují deodoranty.
Nicméně souhlasím svámi, že naše architektonické skvosty nějak v sobě nenesou prvky moderní doby. Nevím, jak chceme vstoupit do EU, když přednostně řešíme to, jestli mají slepice dostatečně velký prostor a ne to, že se nemůžou nikam dostat postižení lidé a nebo matky s dětmi. Nicméně mě už to nijak nepřekvapuje a vím, že stejně není v mé moci to nějak změnit,tak už to ani neřeším.

Moje ségra žije v Brně a má trojčata. Ta to má jasně daný, ta se stejně s tím jejím korábem nikam nedostane. Berlochod , tam jezdí jenom občas a stejně je tak úzkej, že nemá šanci. To mi přijde jako zásadní problém. Proti ní jsme na tom všechny dobře i když si stěžujeme na to, že tu jsou pitomý schody. Ona by je asi brala všema deseti,ale s jejím kočárem by to bylo spíš na nákladní výtah.


Tinas