Jak to říct dětem?

Ahoj Milado,
v dnešní MF Dnes je rada "separujte malé děti od informací, nenechte je dívat se na zprávy".
Tak tohle jsem jednak prošvihla - ve chvíli, kdy jsem si v úterý zapínala CNN jsem ještě vůbec nevěděla o jak velkou katastrofu jde, takže jsem syna nestihla včas zahnat. A po pravdě řečeno, nejsem zastáncem malování šťastných pohádek, že se nikomu nic nestalo. Děti jsou vnímavé a když nic jiného, tak z našeho chování podvědomě vycítí, že něco není v popřádku (budou mít rozpor mezi našim chováním a našimi slovy a příště by nám třeba nevěřily). Taky si říkám, že nevíme, co z toho všechno bude, takže je lepší pravda po kapkách, než náhlý šok.
My jsme synovi řekli, že moc zlí lidé unesli letadla a schválně s nimi nabourali do mrakodrapů (ostatně, jak se věže WTC hroutí k zemi, bohužel viděl), že přitom umřelo hrozně moc lidí a spousta lidí po celém světě je z toho moc smutná. Do hlavy mu samozřejmě nevidím, takže nevím, co se v něm odehrává, ale přinejmenším zatím klidně spí. Jen do školky si s sebou vzal svoji malou stíhačku a detailně se vyptal tatínka, co má stíhačka dělat, když se setká s nepřátelským letadlem. Mimochodem - podobně to podaly i paní učitelky ve školce, takže kdybych se rozhodla pro šťastnou pohádku, má moje dítě teď problém, které autoritě věřit.
Naštěstí se náš Junior neptá "proč?" se to stalo, protože bych nedokázala vysvětlit něco, co sama nechápu.