v praci dobry, ale...

Ke me se zamestnavatele zachovali pekne - mozna i diky tomu, ze meli zrovna male miminko, takze i kdyz jsme to meli slozitejsi (IVF) a casto jsem v praci chybela, nebyly zadne pripominky - ani od kolegu, kteri, kdyz zjistili, ze cekam a navic dvojcatka, tak se chovali prima. Pak jsem byla nucena zustat v nemocnici a odtud mohla pracovat (notebook + pripojeni k internetu pomoci sluzebniho mobilu), ale bohuzel, jsme o miminka ve 24 tydnu prisli. Spolehala jsem na to, ze i tahle zprava se rychle roznese, proto me "dostal" kolega na obede, ktery se mi snazil (14 dnu po nasem cernem dni) zalichotit, jak mi to materstvi svedci... Par kolegu nevedelo kam s ocima a jak me oslovit, ale uz se to zacina cistit. Nejhezci na tom je, ze mi vetsina kolegu poprala, at se to priste podari do vytouzeneho cile... Tak snad to nezakriknem