Aspoň něco udělat...

Myslím si, že v takových případech je třeba aspoň něco udělat. Třeba slušně, avšak důrazně říct těm rodičům svůj názor a naopak tomu klukovi říct něco pěkného. Samozřejmě ti rodiče se nezmění, ale třeba se k tomu klukovi aspoň na veřejnosti budou chovat lépe. A hlavně: ten klouček by ucítil, že aspoň někomu není lhostejný, že ten neznámý cizí pán si ho VŠIML a LASKAVĚ k němu promluvil, že o něj měl ZÁJEM! A že se někdo odvážil jeho tátovi říct to, co ten kluk třeba už dávno tuší - že se jeho rodiče nechovají správně. Pro toho kloučka může mít takový zásah (byť zdánlivě chvilkový) obrovský význam, protože si ho bude pamatovat.

Ještě lepší by samozřejmě bylo, kdyby se podařilo zjistit údaje o té rodině a nahlásit je na Fond ohrožených dětí atd.

Ono je leckdy snazší si říct - stejně se nedá nic dělat. Nebo si někdy člověk ani nechce pálit prsty nebo se pouštět do hádky s přiopilými lidmi. Chápu, samozřejmě, to myslím bez ironie. Jenže co jiného chcete dělat? Přece je potřeba udělat ASPOŇ NĚCO!!! Ten kluk si sám nepomůže... Prosím prosím, nebuďme k sobě lhostejní, ať už se jedná o děti, staré lidi, invalidy, to je jedno. Nebojme se zastat se slabšího! Prosím za všechny ty slabé...