uspávání
Ahoj Sylvie,
smekám před všemi matkami, které dokáží nechat vyplakat své dítě. Dceru jsem uspávala do čtyř let a nutno podotknout, že v té době spala větší část noci s námi (budila se běžně 20x za noc do 3 let), ale rozhodně nepozoruji, že by z toho byla nějak ustrašená nebo neuměla řešit problémy. Je to naprostá suverenka, citově velice vyrovnaná. No a protože toho "nemám dost", našeho 2,5 letého syna také uspáváme. Alespoň už pár měsíců se v noci budí jen 4x... Tak ráda bych si šla v klidu sednou k televizi a nebo si v klidu udělat nějakou tu domácí práci, jenže já jednoduše ten jejich srdceryvný pláč nevydržím. Nutno podotknout, že jednou jsem syna (na 10 měs.) chtěla této zkoušce podrobit. Po hodině a půl oboustranného pláče jsem to nevydržela a ještě jsme druhý den objevili tříselnou kýlu. No a sice jen třídenní pobyt v nemocnici (na operaci) dokonal dílo - několik měsíců pak spal jen u nás v posteli... No a teď si řekneš - jací jsme s manželem slaboši a že jsme ten souboj vůlí prohrály. A máš pravdu. Jenomže když vidím jak krásně usínají a drží mě při tom za ruku - mám krásný pocit, který by mě žádný seriál nebo utřený prach neposkytl.
Odpovědět