Re: ještě něco!
Ahoj, tak s céčkama, to bylo, co? Jak jsem na ně jen mohla zapomenout – měla jsem i fosforové, heč! Dál mě napadlo:
- touha nás všech – odznak s olympijským medvědem z Moskvy
- papírová bunda – spolužákovi dovezl otec, řidič TIR, dostal snad 20 milostných dopisů hned ten den, kdy v ní přišel do školy
- chlupaté sluchátka na uši místo čepice, takové ty leskymové , fuj!!
- bílé ponožky s krajkou, samozřejmě d černých lodiček s kačenkou
- nenáviděné cvičky – spartakiádky se tomu taky říkalo spolu s modrýma trenýrkama, hrůza!!
- Hudba- A co Peter Nagy a Kristýnka?
- Rogersky – zimní boty v červenomodrobílé barvě
Taky jsem si vzpomněla, jak jsme zažvýkávali tuhy od pastelek do vyžvýkaného Pedra a tvrdili, že máme žvýkačku z Ameriky, lízali jsme Vitacit a prášek Mixar, každá holka měla velký sešit plný nesmyslů jako např. Když kýchneš v pondělí, znamená to láska, ve středu neštěstí., byly plné nakreslených srdíček a chytrých vět o lásce a vystříhaných obrázků z časopisů s tímto tématem, ochutnávali jsme ve výtvarce lepidlo Drago – fakt je sladké!, a co já vím, co ještě!
Ahoj a pište, moc se mi to líbí!
Jo, a moje dcera nevěděla, jak vypadá gramofonová deska a manželova sestra 23let, nerozumí slovenským inscenacím.
Odpovědět