30.6.2005 9:50:03 Xantipa
Re: Štěpánko,
chci Ti říct, že si rozhodně nemyslím, že respektovaný pedagog se má s dětmi /studenty/ kamarádit, nemá po nich nic chtít /přípravu do školy/ a nedej bože snad dávat známky /i špatné/. Určitě jiný přístup je potřeba od pedagoga v 1. třídě, na první stupni ZŠ, na druhé stupni ZŠ a na střední škole. Podle mě to nejde slučovat a zaměňovat.
Raději jsem se nikdy nepídila po tom, co učitel četl v našich očích. Určitě by tam bylo leccos. Ale myslím si, že když student dostane zaslouženě za 5 je v jeho očích vidět: "doprčic, Ty jsi ale kr...", je to ale lepší, než vidět v očích studenta pohrdání. Mluvím za sebe. Protože i když jsem si v duchu ulevila na adresu profesora, tak v případě zasloužené 5 jsem si doma v klidu řekla - co jiného bys chtěla, vždyť jsem nic neuměla. A byla jsem ráda, že se profesor choval dál jako profesionál bez emocí, protože jen tak se na mě příště mohl dívat nezaujatě a posoudit mé znalosti. Když to ale nedokázal, všechno bylo ztraceno. Nikdy jsem žádnému učiteli či profesorovi neřekla něco nelichotivého či nevhodného. Ale "bojovala" jsem s profesorem ruštiny. Nějak jsem ho popouzela a tak mi to dával o každé hodině sežrat. Vzhledem k tomu, že šlo o maturitní předmět, nezbylo, než makat. Ale bylo to dost stresující, protože on se prostě snažil. Po písemné maturitní práci z ruštiny mě tento profesor odmítl připustit k ústní maturitě, že prý písemná práce byla z taháku. Takže má písemka jako jediná z ročníku šla ke komisi na posouzení a zvlášť přijela komise z jiné školy, aby posoudila mé znalosti. Výsledek komise byl pro mě velké zadostiučinění, neboť od tohoto profesora jsem neměla z ruštiny známku jinou než 3 a 4, a komise sdělila, že mé znalosti odpovídají spíše hodnocení 1-2 a písemnou práci ohodnotili za 1 a že se zřejmě jedná o problémy, které nedokáží specifikovat. U ústní maturity se tento profesor velmi snažil mě vyhodit z konceptu, ale bohužel. Výsledek - byla jsem ohodnocena jako nejlepší student v ročníku v ústní maturitě z ruského jazyka. I přes všechnu jeho snahu jsem dostala za 2. Vždy na konci každého maturitního dne se seřadili studenti ten den maturující a přítomní profesoři v čele s předsedou komise sdělili hodnocení. Poté popřál každý osobně jednotlivým studentům. To, co mohl číst v mých očích ten dotyčný profesor nebylo vůbec lichotivé. Mohl tam číst mé největší pohrdání a výsměch. On se přes to nedokázal přenést, takže mě ignoroval. To byl pro něj dost trapas, protože předsedu komise to tak rozhodilo, že ho požádal o osobní rozmluvu a za dveřmi ho sjel za chování /to mi s gustem sdělili ti,kteří tam stáli opodál/. Musel se mi osobně omluvit a ještě se mi osobně omluvil i předseda komise. To mě bavilo a asi to i bylo vidět. Ruštinář se musel moc ovládat a bylo zřejmé, že k výbuchu zlosti nemá daleko.
Co jsem tím chtěla říct?
Osobně si myslím, že je lepší si přečíst v očích "trhni si nohou", než "ty jsi ale ubožák, opovrhuji tebou". Pokud to tam pedagog přečte, asi by se měl nad sebou zamyslet. To je můj názor.
Odpovědět