Masové přenechávání zodpovědnosti za výchovu dětí lidem mimo rodinu

Hlídání dětí má v současné době mnoho forem, od domácích chův po velká střediska umístěná poblíž velkých výjezdů z hlavních silnic. Téměř polovina matek předškolních dětí chodí do zaměstnání. Podle posledního výzkumu Úřadu pro sčítání lidu (Census Bureau) ze zimy roku 1984 byly jejich děti zaopatřeny takto: o 40% z nich pečovali příbuzní, včetně otců; o dalších 8% pečovaly jejich matky při práci, ať už doma nebo jinde; o zbytek se starali cizí lidé, a to o polovinu doma a o polovinu v zařízeních denní péče.
Nejrychleji roste systém ústavní péče. Jen od roku 1982 do roku 1984 se podíl předškolních dětí v zařízeních denní péče zvýšil o 56%. Teď už je v těchto zařízeních pravděpodobně třetina nebo i více malých dětí zaměstnaných matek, a celkový počet se rychle zvyšuje. Jak obhájci tak odpůrci vidí skupinovou péči ve velkých, státem povolovaných a řízených střediscích jako budoucí trend.
Toto masové přenechávání zodpovědnosti za výchovu dětí lidem mimo rodinu - zvláště státu a jiným institucím - je známkou velmi hluboké změny v dějinách lidstva. Představuje konečné vítězství průmyslové revoluce: industrializaci rodiny. Z hlediska ryze ekonomického je plýtváním přimět talentované jedince, aby opustili na značně dlouhé časové období pracovní proces a vychovávali své potomky. Důsledná aplikace principu dělby práce požaduje, aby "práce" zlidšťování, kulturní asimilace a morální výchovy našich potomků byla přidělena placeným pracovníkům. Jestliže se výsledky zindustrializované výchovy dětí občas podobají původní montážní hale Henryho Forda, nemělo by to být něco zcela neočekávaného.

masové přenechávání zodpovědnosti za výchovu dětí lidem mimo rodinu
více na http://www.volny.cz/petr.imlauf/OI/BULL32.HTM