Re: :-)

Souhlas. Vymýšlet si rodinné pohádky je krásné. My měli pro dceru ptáka Takňáka. Někdo v rodině si jeden čas zvykl říkat na všechno "tak ňák" a muž jednou povídá, nojo Takňák to je pták, to já znám. A už tu byl pták Takňák a dětská i naše fantazie už pracovala na plné obrátky. Už se mu přimysleli kachní nohy, malý křídla a nemotorný tělo a vždycky když přišla nějaká lapálie tak přešlapoval na prahu a říkal "takňák".
Ale stejně si myslím, že ta pohádka byla spíš o tom, jak přitáhnout děti k učení a poznávání.