Re: díky

Vážené dámy,
je mi velmi líto, že se Vám ministr Škromach ani nikdo jiný z MPSV neozval a nereagoval na Vaše kritické příspěvky. Omlouvám se, že vstupuji do Vaší diskuze, ale při přečtení Vašich příspěvků jsem získal pocit, že bych se měl k Vašim připomínkám vyjádřit.
Pravděpodobě se ptáte, co zasahuje neregistrovaný uživatel do Vašeho fóra, ale vězte, že jsem se i já, jako jeden z ošklivých a zlých státních úředníků podílel na přípravě Vámi kritizované novely zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. již tři roky pracuji jako právník na Úřadě pro mezinárodněprávní ochranu dětí a zaobírám se zprostředkováním mezinárodních osvojení. Nechci Vás nudit právním rozborem starého zákona ve srovnání s novým a mezinárodními úmluvami, a proto budu reagovat jen na Vaše jednotlivé body, které byly ve Vašem dopise panu ministrovi. Neberte prosím teto příspěvek jako nejaky oficiální názor, jedná se čistě o mé soukromé názory.
Ad 1) Sanace rodiny - sanace rodiny je všeobecně dlouhodobý problém české sociálněprávní ochrany a dlouhodobě je odůvodňován nedostatkem sociálních pracovnic, které by se této problematice věnovali. Když pomineme činnost nestátních organizací v této oblasti, je nutné konstatovat, že v souvislosti s refourmou státní správy narostl počet "živých", aktivních spisů na jedno sociální racovnici několikanásobně. Pokud byste měli zájem o kontrétní čísla, musel bych pohledat ve své domací knihovničce závěry z konference nestatání brněnské organizace Trialog, ale bylo by možné je samozřejmě poskytnout.
Ad 2)Pěstounská péče na přechodnou dobu neboli tzv. profesionální pěstounská péče byla do novely zákona začleněna na návrh nestátních organizací, jedním z nejdůraznějších zastánců je Středisko náhradní rodinné péče v Praze. Dle mého právního názoru a i dle názoru mnoha mých kolegů je délka pěstounské péče čistě v rukou soudu a je možné ji velmi pružně upravovat a současný zákon o rodině v tomto bodě je poměrně kvalitní. Jinou otázkou je finanční příspěvek pěstounům, avšak tuto otázku nemůže řešit zákon o sociálněprávní ochraně dětí. Koncept profesionální pěstounské péče vychází z modelu anglicých profesionálních rodin a úprava obsažená v novele, je dle mého názoru, kompromisním řešením. Počet pěstounů je dlouhodobý problém a nelze pravděpodobně předpokládat, že pěstounská péče na přechdnou dobu tento fakt nějak změní.
Ad 3)Neni zcela přesně, že kurzy pro osvojitele jsou v rukou krajských úřadů. Například v Brně provádí tyto kurzy i nestátní organizace Trialog a je tomu tak i v jiných krajích. Kvalita kurzů vždy bude závislá na lidech, kteří kurzy připravují a kvalitu lidského faktoru žádný zákon neovlivní.
Ad 4 et 5) Vzhledem k tomu, že Vás pobouřila úprava činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dovolil bych si i ja reagovat. Zařízení rpo děti vyžadující okamžitou pomoc byla inspirována rakouským modelem, kde tato zařízení poskytují urgentní pomoc ohroženým dětem. novelou zákona o rodině byla soudům uložena povinost umisťovat děti, kterým je uložena ústavní výchova přednostně do zařízení vyžadující okamžitou pomoc namísto umístění dítěte do kojeneckého ústavu či dětského doma. V současné době je činnost těchto zařízení upravena jedním, JEDNÍM, paragrafem v zákoně o sociálněprávní ochraně dětí. Stát odpovídá dle úmluvy o právech dítěte za péči poskytovanou dětem bez rodiného zázemí a je v jeho kompetenci stanovit podmínyk činnosti osob a zařízení, která tuto péči poskytují., a tím že se MPSV pokusilo stanovit jakési minimální standarty činnosti těchto zařízení učinilo krok správným směrem. Je samozřejmě otázkou diskuze, jak detailně a podrobně tuto činnost regulovat, ale jistá míra regulace je potřeba, už vzhledem k tomu, že zařízení narozdíl od fyzické osoby nemá konkrétní osobní odpovědnost při péči o dítě. Jiným orgumentem je samozřejmě skutečnost, že zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc amjí poskytovat péči kvalitnější a sofistikovanější než kojenecké ústavy a proto by minimální podmínky činnosti měli odpovídat minimálně podmínkám pro činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů. Uvědomme si to, že i když toto zařízení nazveme třeba perníková chaloupka, tak je to stále ústav, i když v soukromých rukách.

A věci nevyřčené: Novela reaguje na otázky, které jsou spojeny s fungováním systému NRP za posledních 5 let. Je dílem komplexním a je výsledkem práce desíte a desítek lidí po několik let. Kormoě MPSV se na této novele podílely Krajské úřady, další ministerstva a mimo jiné ji připominkovali i nestátní organizce. Osobně za největší přínos novely považuji definování nelegálního zprostředkování osvojení, které má za úkol zamezit nedovoleným manipulacím s dětmi, tak jak je to dnes možné. Situace, která panuje u nas není nic než skutečným "divokým východem" a činnost některých lidí by byla např. v německu oceněna minimálně vysokou pokutou. Dnes a denně odpovídám v práci na dotazy, jakým způsobem je možné osvojení zprostředkovat a reakce lidí je taková, že "oni znají někoho, kdo jim může pomoci k dítěti mnohem rychleji a že to neni až tak nelegální". TAk kde potom jsme. Tyto praktiky se ale nuplatňují jen v ČR ale i ve vztahu k zahraničí a pak se z "nezávislých průzkumů" dozvídáme, že jsme zemí kde se obchoduje s dětmi. A kdyz se někdo snaží přijít s normou, která, v dobré víře jejích autorů, má snahu zabránit nekřiklavějším a nejplačivějším problém, je to jako obvykle špatně.
Odborná diskuze nad tímto materiálem bude jistě dále probíhat v legislativní radě vlády, ve vládě samotné, v parlamentu a i prezident má právo se k této normě vyjádřit. Určitě je důležité najít fórum na diskuzi o těchto tématech, ale je vždy nutné vyslechnout argumenty obou stran a zamyslet se i nad tím proč vlastně tento zákon má či nemá být přijat.

Omlouvám se za délku svého příspěvku, ale skutečně jsem cítil potřebu reagovat.

S pozdravem

Petr Sedlák

P.S.: Příspěvek obsahuje soukromé názory autora, nikoliv oficiální vyjádření zaměstnavatele autora.