Re: Vlastní postřehy

Jsem moc rada, ze jsem nasla clanek na toto tema. I za diskusi, ktera uz se tu pred temer 2 roky rozbehla.
Kazde dite je jine a vetsinou to kazda maminka vyresi podle svych momentalnich moznosti. Pred 3 mesici jsem se vratila na svoji pozici, na 3 dny v tydnu. Dobra nabidka od sefa. Do prace jsem se netesila a dlouho nabidku zvazovala, ale nedokazala jsem to nezkusit a bala jsem se, ze byt dlouho mimo profesi, by mi uskodilo...Synovi je ted 19 mesicu. Jesle mne v te dobe vubec nenapadlo zvazovat. Ale rozhodne je neodsuzuji a znam rodice, kteri si je chvali. Babicky daleko. Pani na hlidani ze sveho platu "utahnu". Tudiz jsem oslovila 2 agentury. Jedna z nich nam privedla predstavit uzasnou 61letou pani, ktera je velmi trpeliva a citliva. Vybrala jsem si ji "na prvni pohled". Synovi jsem chtela alespon do 2 let zachovat domaci prostredi. Vse funguje, syn na ni od zacatku reaguje pozitivne, hraji si, pani ho casto "chova", hladi ho, vypravi, cte s nim knizky, chodi na prochazky...Ted pres zimu obdivuji jeji trpelivost. V panelaku s ditetem. Z prace rovnou letim domu, volny cas prakticky zadny nemam...ale to uz je jina kapitola. Snazim se synovi v dobe, kdy jsem s nim, maximalne venovat. Vim, ze byt s nim 7 dni v tydnu, vice bychom se doma "flakali":-)...