Re: Co mi vadí

Lizo, naprosto s Tebou souhlasim, take mam pocit, ze autor je trochu mimo...Proste se snazi ziskat zeny pro svou myslenku, ktera je vsak vhodna a prijatelna JEN PRO NEKOHO. Muzeme lidem radit( tedy nejlepe jen tehdy, pokud se o nejake rady zajimaji) ale v zadnem pripade jim nesmime svuj nazor vnucovat. Spis zduraznit klady a zapory, ale v zadnem pripade na odpurce svych nazoru neutocit( pokud si s tim nezacali). Nelze dost dobre nazvat zeny nepoucitelnymi analfabetkami(no dobre, takto doslova to ve clanku neni, ale jde jen o eufemisticky opis tehoz) jen proto, ze porod v nemocnici pod vedenim porodniku muze mnoha zenam pripadat vhodnejsi. Zvlast prvorodicky nemaji dost zkusenosti s tim, co je normalni a co ne a proto celkem pochopitelne nechavaji vedeni porodu a odpovednost z toho plynouci na porodnich asistentkach. To co se tu obcas objevuje, popisy hrubeho a nelaskaveho chovani sestrer, PA a lekaru k rodickam i detem, jsou snad jen skutecne vyjimky, proti kterym se rodicky pochopitelne brani a protestuji.

Abych to shrnula, clovek se musi umet smirit s tim, ze jeho myslenka neni tak prevratna, jak by se zdalo a nechat vecem volny prubeh. Nabidnout maximum informaci, ale nevnucovat urcite reseni jako jedine mozne. Je to trochu o vyspelosti autora a o jeho sebevedomi. Napsala jsem x clanku a uvah o ucelu a praci Center proti bolesti i o tom, ze v nasi republice je bolest u mnoha nemocnych spatne lecena a mnoho lidi zbytecne trpi. Kdyz jsem se podivala na jeden web, objevila jsem tam krajni nezajem o Centra pro lecbu bolesti a musela jsem se tedy smirit s tim, ze mnoho lidi preferuje to, ze musi snaset casto i nemale bolesti, protoze maji z Center strach, nevedi co by je tam cekalo a pokud to vedi, mohou trpet farmakofobii(tedy patologickym strachem z leku). A tehdy jim musim dat na vybranou, zduraznit vyhody, ktere Cetra pro lecbu bolesti prinaseji( vyssi kvalita zivota moznost se dal venovat svym konickum a vubec zivot celkove projasneny a zbaveny bolesti), ale priznat i nedostatky( mozne poskozeni ledvin, jater a kostni drene). Rozhodne bych nerekla, ze autor "o voze a ja o koze", protoze rozhodne shodna myslenka tam je. Takze mohu jen radit, ale to co s mou radou druzi udelaji, uz neovlivnim a ani bych se o to nemela snazit. Podoba se to prilis manipulaci. Take bych mohla napsat, ze se lide, s bolestmi uz v pocatcich nezajimaji o lecbu, ze by si meli o veci vic nacist a snazit se porozumet, ale co kdyz je to pro ne z urcitych duvodu neprijatelne? Co kdyz tyto uvahy v nich vzbuzuji strach, ktery nejsou sto prekonat? U rodicek je to podobne, pokud lekarum a PA veri a zda se jim lepsi, kdyz za jejich porod prevezmou odpovednost lide, zkuseni a navic i vstricni a ochotni( jak jsem uz psala neberu v uvahu zdravotniky, kteri matkam i detem svou nedbalosti nebo cynismem ublizuji a doufam, ze je jich jen velice malo), proc jen proto, ze se tyto zeny takto rozhodly, je nejak urazet a jejich nazor mit za nespravny. Jiste o tom premyslely a pokud k tomuto zaveru dosly, je spravny PRO NE.

Je to tak pracne se smirit s myslenkou, ze proste pro kazdeho muze byt spravne neco jineho? Rozhodne nejde o inteligenci, ale hlavne zkusenost, pozitivni kontakty se zdravotniky behem tehotenstvi atd.