Re: A co znaková řeč?

Milá Jano, nebojte se využít jakoukoli možnost navázat komunikaci se svým ročním synkem. Teď, když kochleární implantát zatím nemá, nemůže slyšet mluvenou řeč a nenecháte jej přece bez jakékoli možnosti komunikace s vámi, vlastními rodiči. I dítě, které neslyší, touží se dorozumívat se svými nejbližšími! Dejte mu ten dorozumívací prostředek, který může zvládat i nyní, bez sluchu. Samozřejmě nejdříve se to od vás musí naučit, "odkoukat" to tak, jako to slyšící děti napřed potřebují "naposlouchat" - tedy bude nejdříve pozorovat, pak postupně napodobovat... Znakovat se dítě naučí rychleji než mluvit (bez ohledu na sluch - to je vědecky prokázáno).
Když jste se rozhodli pro kochleární implantát, tak musíte vědět, že výsledky nebudou okamžité, že bude potřeba dost dlouho pooperačního tréninku, než se naučí rozpoznávat určité zvuky. Do té doby přece nechcete nechat dítě v komunikačním vzduchoprázdnu uprostřed vlastní rodiny? Pokud se podaří zázrak a syn bude přes kocheární implantát nejen slyšet, ale také rozpoznávat mluvenou řeč, pak prima. Znalost znakového jazyka může využít i později při povídání s neslyšícími kamarády, kteří třeba implantát nemají a jako svůj hlavní jazyk používají jazyk znakový, nebo mu budete moci něco sdělit i v případě, že zrovna je implantát rozbitý nebo jsou vybité baterky...