Re: A co znaková řeč?Připomínky

Obor sluchového postižení je mi blízký jak profesionálně, tak i osobně. Po přečtení článku jsem chtěla reagovat, ale po přečtení příspěvku Kateřiny vidím, že toho není třeba, v podstatě napsala vše, co bych byla napsala sama.

Pro méně informované bych ještě ráda zdůraznila, že znalost znakového jazyka nikterak dítě nepoškozuje, ani mu nebrání v rozvoji řeči mluvené, pokud tuto možnost má. Dítě samo si vybere, ve které situaci mu který jazyk více vyhovuje, a který proto použije. Je to znalost navíc, která mu umožní komunikovat s větším okruhem lidí. Já sama jsem hluchá od 6 let, tedy mým prvním jazykem byla čeština, a přesto jsem se později naučila i znakový jazyk, takže teď se mohu bez problému dorozumívat s neslyšícími přáteli. A když jsem někde na přednášce hodně unavená a nemohu už odezírat (člověk to nevydrží dlouho nepřetržitě), mohu využít i služeb tlumočníka znakového jazyka... Nijak to neuškodilo mé schopnosti používat češtinu, stejně jako jí neuškodila znalost angličtiny a v každém tom jazyku mohu komunikovat dle momentální situace. To považuji za velkou výhodu.