Re: Co mi vadí

Vážený pane Marku,
možná se mi nedostává inteligence, ale měla jsem problém pochopit „o co Vám jde“ již v předchozím, nedávném článku.
Tentokrát jsem však upřímně zmatena.

Lámete nad námi, ženami hůl?

Svou drastickou propagací té JEDINÉ SPRÁVNÉ CESTY děláte negativní reklamu nejen sobě a svým knihám, ale nejsem si jistá, zda se Vámi (z nedostatku aktivity) osočované ženy chytnou za nos a poběží se zúčastnit Vašich přednášek. Věřím, že spousta z nás je Vám za Vaší práci vděčná, mě osobně byla Vaše kniha Nová doba porodní v době mého těhotenství přínosem. Tak jako spousta dalších knih. Odentův Znovuzrozený porod mne doslova nadchl nejen svým obsahem, ale i rozhodnutím autora-porodníka ze svého postu odejít a přenechat porod ženám. Beze křiku a spílání nad jejich nevděčností, neinformovaností a neschopností získávat informace.

Nebuďte za nás prosím smutný, nepodceňujte nás, věnujte se nadále své záslužné činnosti a věřte, že si Vás ty co je zmiňovaná problematika zajímá najdou.

Pokud je vše tak jednoduché a stačí „Jen správně porodit a vědět proč a jak.“ - nepřipravila jsem já osobně svému synovi nijak světlou budoucnost. Informace jsem měla, vnitřní přesvědčení také, dělala jsem vše jak nejlépe jsem uměla, vykročila jsem… Před těhotenstvím jsem prošla regresí, homeopatickou léčbou, psychoanalýzou….
„Přirozený porod“ skončil operativně, velmi jsem tím trpěla a bojovala s pocitem, že jsem zklamala a jak moc jsem svému synovi ublížila. PA a propagátorka přirozených porodů u které jsem hledala útěchu a povzbuzení mi suše oznámila, že takový případy jako já zná, že jsem měla příliš lehkou 1.dobu porodní a proto to ve finále nezvládla. Prý to až tak moc bolet nemohlo a já mám určitě nějaký vnitřní bloky, které jsem si měla vyřešit ještě před porodem. Je to moje chyba.

Pokud se pro někoho stane jeho cesta tou jedinou správnou, může lehce sklouznout k pohrdání nejen těmi kdo nejsou ochotni ho následovat, ale i těmi kdož na této cestě klopýtli. Dobrá myšlenka jíž se zpočátku rozhodl „sloužit“ se pak může stát modlou a její uctívání fanatismem.
Podruhé to zkusím zase „přirozeně“, protože jsem přesvědčena o tom, že by to tak mělo být a protože této myšlence v mých očích neuškodili ani její fanatičtí propagátoři.

Nicméně Vám osobně pane Marku děkuji za Váš přínos k této problematice.