jak jsem rodila já

Tak čekám svojí druhou holčičku a jsem nervozní z blížícího se porodu.
První porod mé dcerky proběhl dřív, v 37.týdnu a koncem pánevním.Porod to nebyl snadný,ale díky zásahu primáře a lékaře, byl nakonec přeci jenom úspěšný.Již dva dny jsem měla nepravidelné kontrakce po 2 minutách, začala mi odtékat plodová voda, tak jsem jela do nemocnice. Tam mě vyšetřil velice nevrlý pan doktor, byla neděle, a poslal mě domů s tím, že buď porodím za 3 hodiny nebo za 3 dny, tak ať si připravím věci.Byla jsem překvapená jednáním, že je mu jedno, že budu rodit dřív a jela domů.Další den v 19 hodin mi na procházce praskla plodová voda- musela jsem neustále chodit, neboť s těmi bolestmi se nedalo být v klidu.Tak jsem se sbalila a manžel mě odvezl do porodnice, kde mě vyšetřili, řekli mi, že mi plodová voda neodtekla - ikdyž ze mě vytekly tak dva kýble(dnes vím, že mi odtekla jen část), že miminko leží koncem pánevním a že půjdu na císařský řez. Přičemž při poslední kontrole na ultrazvuku bylo mimčo již hlavičkou dolů. Jenže nemám prý žádné kontrakce - podle monitoru.Tak mě oholili,i břicho a uložili na hekárnu, kde mi připnuli na břicho monitorování kontrakcí a odešli.Ležela jsem tam sama a brečela bolestí, neboť jsem měla křížové bolesti a nemohla jsem chodit, abych si ulevila.Párkrát se za mnou přišly podívat dvě asistentky,které mi řekly, že nemám žádné bolesti - podle monitoru a zase odešly.To už jsem šílela, že jaké mohou být teda porodní bolesti, když podle nich žádné nemám a já bych lezla bolestí po zdech.Nakonec mě vysvobodilo to, že mi úplně praskla plodová voda a já se ocitla v obrovské kaluži vody. Tak jsem volala sestry a nic.Tak jsem se zvedla a šla je hledat po oddělení....Našla jsem je na schodech kde kouřily a byly ještě naštvané, že je ruším. Nakonec tedy zavolaly doktora a s ním přišel i primař. A to byla moje záchrana. Ležela jsem a poslouchala,jak primař seřval sestry, jaktože ještě nejsem na sále,že když rodím koncem pánevním, že u toho jsou křížové bolesti, které nejsou na monitoru vidět, navíc že jim monitor blbne, tak aby mě připnuly na jiný.Jedna sestra mi řekla ať si sundám naušnice, že jdu na císaře a to jí primař vynadal, že už ne. Že to zanedbaly a je už pozdě a že mimčo má skřípnutou nožičku v porodních cestách, takže musím rodit normálně. Na to už poučoval doktora, že mi tu nožičku má "zastrčit zpátky", aby jí nekloubili....Tak to už jsem měla strach o sebe i o mimčo.Přenesli mě na porodní sál a za půl hodinky se Baruška narodila. Primař mi stál u hlavy, držel mě za ruku a uklidňoval a já porodila normální cestou,koncem pánevním, zdravou holčičku, která byla naštěstí malá - 47cm, 2,40kg.Měla sice ještě týden celou nožičku fialovou, neměla sílu pít z prsu, takže mi zhubla na 2kg, dostala silnou žloutenku a tak jsem strávila v nemocnici 3 týdny, ale dneska je to krásná zdravá holčička, která jde tenhle týden k zápisu do 1.třídy.
No a nyní mám asi 3 týdny do porodu, vím už dopředu, že je to holčička a že leží příčně, částečně koncem pánevním. Jsem z toho nervozní a nevím co mám očekávat.Budu rodit v jiné nemocnici, tak doufám, že i přístup bude jiný a porod bude příjemnější. Ještě nevím jestli půjdu rovnou na "císaře", nebo budu rodit normální cestou, ale vím, že nesmím přenášet. Tak se jen bojím, že porod začne zase dřív a nastane chaos.No uvidíme.