Morálka - Fanatické feministky zapomněly, že ještě nežijem v době hermafroditů

a že žádný zákon ještě neznamená rovnost a spravedlnost. Spravedlnost kráčí 2 kroky za zákonem a zločin je míli před ním. CHyby na které oběti upozorňují umožňují vytvoření příslušných novel... Tento zákon je nepochopitelný a neomluvitelný:

1) -Rodiči, který v době míru opustí 15-leté dítě nebo mu neposkytne adekvátní péči, může být uložen trest odnětí svobody za ohrožování zdravého, mravního aj. vývoje mládeže. A to prosím v době, kdy se je stát o toto dítě schopen relativně dobře postarat. - Matku samozřejmě současně kamenují sousedé a média.
- Branný zákon dobrému rodiči dokonce nařizuje opustit takto staré dítě, i když je předem jasné, že za válečného stavu nebudou všechny instituce plně funkční, tudíž se o dítě nikdo jiný než tento rodič maximálně nepostařá. Tuto situaci vždy dokumentuje řada zubožených vál. sirotků, která se tímto jen rozšíří.

2) Zákon byl schválen díky emotivně silně podbarvenému výskotu militantní odnože feministek za rovnoprávnost, který převažující většina poslanců mužů zřejmě přirozeně pochopila dle své mužské racionální logiky následovně: Ženy chtějí být jako my se vším všudy. Chtějí také mít povinnost bojovat (někde nasazené pracovat) za vlast a nechtějí, aby jim byla upírána možnost stát se válečnými hrdinkami.
- Ty fanatičky zřejmě ale nemyslely na to, že mezi hrdinou vlastencem a vlastencem tátou je dost podstatný rozdíl. Hrdina pokládá za čest umřít v boji, hrdina se často chce zviditelnit, často se boje přímo neúčastní (tahá jen za nitky), často hazarduje více než je nutné s životem svým či ostatních. Otec si je vědom, že ho někdo doma čeká, v rámci možností je opatrnější, smrt v boji nepokládá za čest ale za hendikep pro rodinu. Navíc ten muž bojuje za rodinu a pokud rodina ve válce nedrží pospolu a ještě více se rozdělí (povolání žen) je větší šance, že nikdo z rodiny válku přežít nezvládne. Když chce vláda, aby flustrovaní chlapi třeba obrátili zbraně proti ní, prosim.

3)Jestli-že většina zákonů v naší společnosti je nasměrována k tomu aby ochraňovala děti před špatnými rodiči, tak se nestydím se za to, že chci v prvé řadě být matku a až pak v rámci možností hrdinkou. 15-leté dítě na které přesunu např.povinnost péčovat o nemohoucí prarodiče, invalidní sestru starat se o obživu svojí eventuelně i jiných, placení bytu to psychicky a fyzicky nezvládne. Následky tohoto ponese ještě spolu s ostat. vál. traumaty celý život.

- Pokládám za čest být i 58-letou babičkou, která snaše bude v době války pomáhat vydělávat a zalévat mrkev, aby ten nápor ostatních povinností zvládla. I dnes v míru, mnozí samoživitelé trpí bídou.

4) Cokoliv od A-Z nelze dělit 50/50. Biologicky jsme nějak determinovaní, což předurčuje rozdíly v sociálních rolích. Teoreticky by mohla být dikriminace i rozlišování pohlaví v porodnicích, což je důležité. Drobnější holčičku nebudu např. narozdíl od chlapce se stejnou hmotností považovat za nemocnou. Až budem opravdu díky genetickému inženýrství hermafroditi, tak pak teprve růžová a modrá zabalovačka ztratí smysl. Všichni hurá do zelené!
- Pokud jde o mně klidně z těch svých 50 procent přidám peníze na fotbalový stadion, i když tím trochu ošidím dětská hřiště a ženy. Vrátí se to! Když si zelený mozek bude lámat závity nad strategií s balónem a vybije si zde agresivitu nebude tolik škodit.

5) V této republice chybí nějaké hnutí, které by tvořilo jakýsi most spojnici mezi muži a ženami a přirozeně tak tlumilo extrémistické rivalské tendence, které přicházejí v jisté formě od fanatiků z obou stran. Našli by se třeba i otcové, kteří by v rámci 50/50 chtěli střídavou péči o kojence závislém na matčině prsu.

No zkrátka u nás v čechách se možná dotáhl feminismus dál než v jeho americké kolébce, kde byli žalováni muži jen proto, že chtěli ženě podržet dveře. V utlačovaném však agresivita roste. Pozor!
Já neupírám fem. hnutí určité zásluhy. - Pro ovdovělou ženu s 5 dětma byl zákon umožnující jí pracovat a mít ve svém vlastnictví majetek na kterém stejně před smrtí manžela dřela úlevou... To je nesporné.
Žena se zbraní v ruce však ztrácí ženskost a post dárkyně života, stejně chlap kulturista, s namaštěnými svaly vykrmenými steroidy ztrácí tu skutečnou mužnost. Prostě proto, že si ve své roli nevěří a připadá si nějak méněcenný jí nějak posiluje vnějšími znaky.....