Re: Moc blahopřeju!

Máme též Lvíčátko, je mu 3,5 roku a někdy je to s ním fakt k nesnesení (ale abych mu nekřivdila, o to víc je miloučkej, když je v pohodě:-)

Po kojeneckém období, kdy nespal, celé noci prořval a chtěl chovat (ale nikoli jen tak sedět na klíně, ale aby se s ním korzovalo po bytě, a to nejlépe pouze v místnostech, kde to ještě pořádně neznal, takže jsem jednou myslela, že ho budu kojit v předsíni či ve sklepě;-), jsme úspěšně přežili období vzdoru a vzteku a teď nám nastává takové to komandování všech v okolí. Zatím sama tápu a hledám tu hranici, jak ho usměrnit, aby si z nás neudělal otroky a jak ho na druhou stranu nezlomit.

Přesně jako to píšou v tom horoskopu: "Lví mláďata začnou brzy ovládat hřad a omotají si maminku s tatínkem i s celým příbuzenstvem kolem prstu. Je to zvláštní, ale malý Lev sedící na trůně - tedy na své dětské stoličce - pobryndaný džusem a vaječným žloutkem a potřebující přebalit si nějak dokáže zachovat důstojnost. Takovému dítěti připadá přirozené dovolit zbožňujícím rodičům a přátelům skládat mu hold, zatímco vlídně přijímá jejich pozornost, dary a lichotky. Nedělá mu žádné potíže být terčem obdivu. Všimněte si toho potěšeného samolibého výrazu, když se nad ním cizí lidé rozplývají."

Aneb jak pravila Stáníkova babička - "On je tak sladkej, když se vzteká"... Jojo, lvíčci se určitě v životě neztratí, takže znamení je to určitě sympatické, ale myslím, že se velice snadno nechají rozmazlit (snáze než děti v jiných znameních). Uvidíme, jak se to u nás bude vyvíjet dál.