Re: poradíte mi?

Ahoj Renčo,

měla jsem přesně ty stejné potíže, co píšes, tedy malé bílé puchýřky, k tomu křečovité bolesti v prsou po kojení, pak i při něm, a pak už i během dne jen tak z ničeho nic. To vše od 5. měsíce mimina, kdy se začaly chystat zoubky. Alespoň u nás to bylo stoprocentně tím, že malá příliš silně sála /to už v porodnici, kdy mně na to sestřička náhodně upozornila/ a navíc si asi nenápadně masírovala dásně. Na Lize ani na jiných linkách mi celkem nic neporadili, prý to není moc častý problém, ale pár maminek to má. Některé si prý puchýřky propichují, aby se uvolnil vývod, což se ovšem nedoporučuje kvůli zavlečení infekce. Může to udělet doktorka na gynekologii, ale tam jsem se setkala spíš s odmítnutím a doporučením, abych už přestala kojit. Nakonec jsem to riskla doma s pečlivou dezinfekcí a pak potíráním genciánou, střídavě s mastičkou Bepantenem - ta genciána byla asi lepší, protože vysušuje; jak se kůžička na bradavkách moc změkčí mastí, dělají se ty puchýře ještě víc.
Abych to už zkrátila, nakonec vše přestalo po vyklubání několika předních zubů. Ovšem ty zvětšené bradavky se ještě pravidelně objevovaly při každém růstu dalších zubů, ale to jsem už podle pocitu při kojení dokázala rozeznat, kdy se malá o mě tře a kdy jí to musím vzít a nabídnout na okusování něco jiného. Dneska je vše v pořádku, jsem šťastná, že se mi podařilo překonat všechny problémy /bylo jich víc, hlavně s tvrdnutím mlíka, který malá kvůli puchýřům na vývodu nemohla dostat ven, nebo je to naopak?, já nevím, následně záněty, kdy už jsem fakt i brečela bolestí, když jsem z toho dostávala mlíko ven/. Pořád ještě kojím a jsme šťastné a spokojené obě dvě. S tím pouštěním prsa při kojení - to děcka dělávají právě buď kvůli růstu zubů, když je to momentálně bolí a nemůžou se pořádně přichytit, nebo když je díky puchýřkům ucpaný nějaký vývod a hůř jim to teče. To jsou teda aspoň moje závěry z mých zkušeností a různě posbíraných rad.
Ahoj a hodně trpělivosti! Ale kdyby to nešlo, tak si z toho taky nic nedělej, je to fakt dost těžký a dneska s odstupem času moc nechápu, jak jsem to všechno mohla vydržet. Ale když člověk moc chce...