Re: Ne všechny matky jsou špatné

Byli jsme 3sourozenci a kdyz se nasi rozvadeli,byli jsme v nejhorsich letech 13,14,15let.Vsichni jsme byli svereni do pece otce(to bylo uz pred 26lety..ano,slo to uz i tehdy).Mama nebyla zadna alkoholicka ani fetacka,ale vzdelana zena.Jak je to tedy mozne?Nasi byli od sebe 16let,mame bylo 20,kdyz se vdavala a mela prvni dite.Jednoduse si nic neuzila,nic nezkusila a uz mela jen povinnosti.Tata byl uz zraly muz,ktery si v mladi poradne uzil a na rodinne starosti byl pripraven,byl zkratka vyboureny.Mama se ale po letech starosti zamilovala do jineho muze(to se proste nekdy stava,(zvlaste v takovychto citankovych prikladech)otec to nemohl prezit a tak se rozhodl matce pomstit tim nejhorsim zpusobem.Matku hanil,kde mohl,rikal o ni pred nami,ze je kurva,ze si nasla chlapa,ze ji na nas nezalezi a uprednostnuje toho muze pred nami.Hustil to do nas nebohych kazdy den nekolik hodin.Protoze mama uz do nas hucet nic nechtela a taky byla na takove urovni,ze by tatu pred detmi nehanila,protoze to prece vzdycky bude jejich tata,at se stane cokoli,tak na tom se nic nemeni,tak o nas zkratka prisla.U soudu jsme totiz byli nauceni rict-chceme jit k otci.Mama byla tehdy zoufala a myslela na nejhorsi-jak se po letech sverila.Neshodila tatu ani po letech,ale jizvy na dusi uz se nikdy nezahoji.Myslim,ze ja bych to snad ani neprezila..Tak i takove pripady se stavaji.
Mozna povzbuzeni pro ublizene otce a varovani pro matky,ktere muzou prijit o deti i kdyz nejsou alkoholicky ci jine stvury.