Smekam pred panem doktorem

Mila Katerino,

Neda mi to, abych take nereagovala na tvuj prispevek. Predevsim - rozumim stoprocentne tvym pocitum a dle vlastni zkusenosti soudim, ze cas skutecne vsechno napravi a nejdulezitejsi je vysledek - zdrave dite a koneckoncu nyni uz (doufam) i matka. Myslim, ze nejsi sama, komu se shodou nestastnych nahod neco takoveho prihodilo. A vim, ze je mnoho tech, kterym se k tem nahodam pridaly jeste dalsi okolnosti - napriklad neprofesionalni a neprijemny personal. V tvem pripade, pominu-li tvou gynekolozku, musim konstatovat, ze podle toho, co pises a podle meho laickeho nazoru i zkusenosti s vlastnim porodem, personal v porodnici, az na tu osudove zpackanou intubaci, postupoval naprosto spravne. Alespon v porodnici, kde jsem rodila ja (Praha-Podoli), je bezne, ze porod vedou asistentky a lekar pouze prubezne kontroluje a zucastni se finale (je-li to nutne - u mne bylo, jelikoz jsem taky koncila cisarem v celkove anestezii). Ten "tvuj" pan doktor podle vseho tobe i diteti mozna zachranil zdravi i zivot, kdyz vcas rozpoznal problem a ihned jej resil. Navic je podle mne velky frajer, ze priznal chybu (intubace) a omluvil se za ni. To se skutecne nestava, ba naopak (mam opet neblahou zkusenost z meho blizkeho okoli, ktera asi skonci hodne spatne - bohuzel pro pacienta).
Preji ti, abys brzy zapomnela na vsechny strasti, tesila se z tve zdrave dcery a pokud te jednou prepadne touha po dalsim miminku, sla do toho bez obav! Chce to asi trochu silu, ale dite ti ji urcite nadeli vrchovate!

P.S. Aby nedoslo k nedorozumeni, ja jsem sice mela pomerne dlouhy porod, nakonec take ukonceny cisarem, po kterem jsem ztratila hodne krve atd. atd., ale ted uz si vubec napamatuju, jak a co mne bolelo, mam krasneho zdraveho kluka a nikdy za to vsechno neprestanu byt vdecna vsem asistentkam a lekarum, kteri se o nas v Podoli postarali!

Nikita