Jéje, Suri, no to je fakt idyla! Praxe ovšem bohužel vypadá trochu jinak, například takhle:
Ráno jsem vzbuzena mladším dítětem, které mi radostně skáče po hlavě. Vstávám po 4 hodinách spánku. Posadím dítě na nočník. Zazvoní telefon. Dítě se vymrští z nočníku, obsah vyleje částečně na sebe, částečně na mě, zbytek na šaty, které jsem si připravila vedle nočníku. Jdu nás umýt a připravit čisté šaty. Zapínám pračku. Nakrmíme psy, jdu chystat snídani. Mezitím dítě vyjedlo granule z jedné psí misky. Pes zuří. Sypu psovi novou dávku granulí, vleču nesouhlasně vřeštící dítě k přichystané snídani. Dítě nemá hlad (mělo přece ty granule). Řve. Přidává se největší pes a s gustem vyje. Volá sousedka, jestli nás někdo nevraždí. Dítě využilo situace a svojí snídaní nakrmilo psa. Pes se raduje a pečlivě omývá dítěti obličej. Piju studený čas a dojídám to, co zbylo po psovi. Oblékám dítě, když je dítě kompletně oblečeno, začne se vehementně dožadovat nočníku. Svléknu dítě, posadím na nočník a modlím se, aby nezazvonil telefon. Telefon nezazvonil, počural se pes (starší dítě zaspalo a ráno nestihlo psy vyvenčit). Vytírám. Dítě i psi radostně běhají po mokré podlaze. Jdu pracovat. Nechodila bych, užívala bych si rodiny, ale rozbila se nám spojka v autě a okna plní svou funkci už jen velmi symbolicky. Letos je ještě ucpeme, ale do příštího roku musíme našetřit na nová. Naštěstí mám skvělou práci, kam můžu chodit i s dítětem. Odpracuji si své čtyři hodiny a jedu domů. Dítě mi usnulo v sedačce na kole. Přijedu domů, vyprostím spící dítě, otevřu dveře a upadnu. Počural se další pes. Odložím dítě (naštěstí stále spí), vytřu. Odstrojím a uložím dítě (stále spí). Pověsím prádlo, umyju nádobí, znovu vytřu (máme tři psy). Uvařím jídlo pro cca 10 lidí. Probudilo se dítě. Starší dítě přišlo ze školy. Nachystám 6 porcí jídla pro starší dítě a misku pro mladší. Naštěstí jí obě děti samostatně, můžu si tedy dojít na záchod. Uffffffffffff...... Starší dítě dojedlo a dožaduje se přídavku. Přidávám další 3 porce a přemýšlím, co bude mít k večeři přítel. Mladší dítě nakrmilo svým obědem psa, který v nestřeženém okamžiku pronikl do kuchyně, a jde hledat granule. Nesouhlasí s mým názorem, že psí granule NEJSOU vhodné jídlo pro batolata. Pokusím se dítě nakrmit jídlem, o kterém si myslím, že JE vhodné pro malé děti. Dítě odmítá. Vyženu starší dítě vyvenčit psy. Dítě brblá, že jsem otrokář, a že nikdo z jeho spolužáků nemusí doma dřít tak, jako on. Přichází přítel, je unavený a má hlad. Naservíruju mu poslední porci a hladově mu koukám do talíře. Naštěstí má ještě hlad, takže mi odebere mladší dítě a já mám šanci uvařit i pro sebe. Starší dítě se vrátilo z venčení a dožaduje se jídla. Sní moji porci a hladově kouká do přítelova talíře. Namažu mu zbytek chleba a jdu nakoupit. Nakrmím obě děti a psy. Začínám hladově koukat po pytli s psími granulemi. Přítel mezitím usnul. Naštěstí ještě v polospánku stihnul udělat úkoly se starším dítětem. Vykoupu mladší dítě, uložím, mezitím usnulo i starší. Ještě vyžehlím, umyju nádobí, upeču koláč, vytřu (pršelo a psi se s chutí oklepali až doma), zmydlím psy (sežrali část nákupu) a můžu jít spát. Začíná svítat.
JO – neumím kynutý knedlíky. A jsem ráda, že jsem žena.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.