Re: Na známkách mi nezáleží, ale....

Já se znovu vrátím k tomu vzorečku: nikde jsem nečetla,že šlo o písemku, pouze, že děti mají trojúhelník zkonstruovat...jasně, u trojúhelníku to (možná) kluk spočítá, a co za rok, když bude mít jehlan? Nebo v devítce komolý kužel? To už nespočítá a postup se vzorečkem nebude umět...nezlob se na mě, ale je to přesně ten případ, kdy děcko později propadá na střední škole, a rodiče jsou přesvědčení, že na vině MUSÍ být ten učitel - přece jejich chytré dítě to VŽDYCKY spočítalo přímo z hlavy...ano, spočítalo příklady pro ZŠ, ale složitější věci neumí. Je to jako bys nenaučila někoho vůbec krájet, protože "na to přece má struhadlo nebo mixér" a pak ho poslala na kulinářskou přehlídku - kde bude záležet na "nazdobení" talířů...toho se přece dosahuje nejrůzněji jemně nakrájenými ozdobami, že? A pak ještě tvrdila, že nevyhrál kvůli zaujaté porotě...nehájím čtverečky v učebnici, ale děti se prostě některé věci musí naučit "od Adama" a věř tomu, že když se něco naučí obcházet, nedělat nebo vynechávat, tak se to pak už velice těžko odvykají. A jak rozhodne kluk v páté třídě, co může vynechat a co ne? A je chytré odfláknout postup? Nebo se dá říct, že je to prostě lenost nebo neochota se podřídit? (V páté třídě VŠECHNY děti sečtou dvě čísla z hlavy a vydělí je
- koneckonců to čtyři roky předtím dřely - nejde tedy o mimořádný výkon.) Dětí je ve třídě 30 - 35. Každému z nich jde něco...chtěla bys, aby se zohledňovalo, že Pepíček je abnormálně šikovný v tělocviku a paní učitelka k tomu přihlížela a on nemusel dělat rozcvičku s ostatními a mohl během té doby třebas...popíjet v bufetu? Asi ne, protože ostatní děti by na to upozorňovaly a tělocvik bychom mohli rovnou zrušit. Mě šla výtvarka, sestře hudebka, tátovi matika...tak proč koneckonců nás nenechat, ať si postupujeme tak, jak uznáme za vhodné? Každý ovšem pouze v tom svém předmětě...Proč tedy by nějaké dítě mělo zapsat jen půl příkladu?
Ještě mě napadá jedna věc: hodně tady brojím proti označování "chytré" dítě a ti ostatní. Mimořádně chytrému (nadanému) dítěti by totiž nebyl problém vysvětlit, že se postup píše proto, aby si umělo později rozebrat složitější příklady a hravě mu nějaký takový ukázat. Opravdu intelektově vyspělé děti mají, bohužel, i dospělejší pohled na svět a takováto domluva s nimi je možná. Musí ovšem být opravdu vyspělejší, ne jen prostě šikovné na něco...Tyhle děti nevyčnívají proto, že jsou nepraktické nebo nespolečenské (jak se často tvrdí), ale proto, že si neumějí hrát...nedělají činnosti,které nemají smysl a snaží se svoje činy logicky domýšlet do konce, přičemž většinou svoje názory překombinují. Mají také výrazně dospělejší zájmy, čtou dospělejší knížky, než odpovídá jejich věku a tím pádem nemají s vrstevník ytémata k rozhovoru... Proto jsou tak neoblíbené, a proto si myslím, že by o své vyjímečnosti neměly vědět - jinak je totiž nic na světě nepřinutí, aby se v ranném věku, kdy je ještě resocializace možná, snažily o zapojení mezi vrstevníky - a nezůstalo u konstatování "já jsem chytrej a proto mě všichni ubližujou". Zhusta to totiž není pravda...