Re: Pamatuju - opravdu?
a jen tak mimochodem: nějak mi to celé retro vyprávění stejně nesedí - tahle realita byla tak někdy před druhou světovou válkou, na vesnici hodně daleko od civilizace.
Pokud vím, tak generace babiček a prababiček, tedy těch, co byly dospělé právě v po válce, tak mohly chodit maximálně do kolchozu (JZD). Málokdo si mohl v tehdejší politické situaci udržet tak velké hospodářství, aby bylo soběstačné - to je prostě historický fakt.
Navíc se ženy hnaly do výroby, tehdy tady začal trend toho, že do práce chodí oba rodiče.
Moje babička celý život pracovala, byla ročník 1928. V celé rodině nebyla žena v domácnosti - a byla z vesnice, pravda, příměstské. S dědou měli domek - a hospodářství, což ovšem znamenalo jen slepice a králíky a zeleninové záhony. V tom jsem měla výhodu, že jsem ještě zažila co to je, krmit slepice. Moje dcera už zná bohužel domácí zvířata jen z exkurze do Toulcova Dvora - městské farmy, která slouží k edukativním účelům. Kozu viděla poprvé v ZOO. Toto je prostě realita - a ne ty obrozenecké historky zřejmě obšlehnuté z Matěje Čapka Choda....
Odpovědět