Můj názor
Jako čtyřleté dítě jsem si hrál s broučky, byli tak pět, šest milimetrů velcí, červený s černými kroužky.
Nejlepší to bylo po dešti, to jsem postavil vodní nádrž a uprostřed ostrov. Na ostrově jsem postavil domečky a připravil jídlo a pak nasbíral broučky. Broučky jsem umístil na ostrov a běda tomu když mi chtěl nějaký utéct. Zaplatil smrtí.
Jo bylo mi tak čtyři pět, vím že jsem nechodil do školy.
Což beru jako omluvu svého chování, jako polehčující okolnost beru to že podle Bible broučci nemají nervy a tudíž je smrt nebolí.
Pravděpodobně to mělo velký emoční náboj protože si to dodnes pamatuji.
Dnešní situace s mi moje dětské řádění hodně připomíná, taky se tu staví ostrov a roli broučků tu hrají lidé a je tu ještě jedna změna - našim vládním představitelům není čtyři nebo pět.
Za něj stupidní nápad vlády považuji v obchodním domě igelitem obalené zboží které si nesmím koupit.
S podivem pozoruji čeho jsou vysokoškolsky vzdělání lidé ve vládě schopní.
Proč to tu píši, protože tato stupidní nařízení nás stresují, štvou a vadí. Lidé jsou živé bytostí které se chovají podle předem odhadnutelný vzorců chování reagující na prostředí ve kterém žijí.
Je velká škoda že česká vysokoškolsky vzdělaná inteligence to neví a píše jen podobné výhružné články.
S pozdravem Ká.
Odpovědět