Překvapila mě ta bezbřehá naivita paní, která má už vnoučata, tedy žádná nezkušená slečna.
Fakt si myslela, že se takové horory v našich školkách nevyskytují? Najít dobrou školku je výhra, nikoliv běžná věc.
Pak ti rodičové první holčičky - dítě vezmou k psychiatrovi, tedy v podstatě dají dítěti najevo, že mu nevěří, a že je nějaké rozbité, když se mu nelíbí ve školce. Posléze nechají dítě dál trápit bůhvíjak dlouho ve školce s příšernýma učitelkama. S takovýma lidma se prostě nelze domluvit, pokud se nechovají k dětem slušně sami od sebe, žádný rozhovor je k tomu nedonutí. Jediné řešení je odejít do jiné školky. Radši nebudu chodit do práce, když nenajdu solidní školku, než nechat dítě týrat.
Ale dokud bude v ČR dítě na druhém místě, až za zaměstnáním, tak se tohle bude dít dál.
No a pak ta stupidní kritika větiček "co jste měli k obědu?", "spinkals?" ... Je nabíledni, že jídlo a spaní ve školce jsou VELMI citlivá témata pro školkové děti, právě kvůli přístupu učitelek (psychické týrání v podobě nucení k jídlu a nucení ke spaní), proto se těmito větami rodič snaží zjistit, jestli je ohledně jídla a spaní vše v pořádku.
Jsou to DOBRÉ VĚTY pro navázání konverzace, vždyť v jiném odstavci se píše, jak je společný hovor důležitý. Dítě bylo celý den pryč, a není na místě se ho ptát, jak ten čas strávilo?! Jak se mělo, co prožívalo ...
Plánovat společný čas můžu až pak, nejdříve je žádoucí dítě ujistit, že nebylo ve školce ODLOŽENÉ, a že mě nezajímá, co dělalo. Naopak, aby se cítilo ve školce dobře, musí dítě vědět, že je pro rodiče důležité, jaký mělo den.
Jak je možné, že si tohle neuvědomuje člověk, který pracuje s dětmi?!