S muži se dá přátelit i mimo postel

Mám už mnoho let kamaráda se kterým jsme se spolu nezačali bavit, proto že by jsem mu nějak zajímavě voněla a nebo, že by mě vzhledově ohodnotil, jako dostatečně fyzicky přitažlivou k tomu, aby se se mnou začal bavit. Jelikož spolu pracujeme tak spolu i mluvíme a časem jsme zjistili, že si rozumíme, ale nikdy jsme se nijak fyzicky nesbližovali. On i já jsme za tu dobu co se známe vystřídali několik partnerů a to i z okruhu společných známých a spolu jsme stále moc dobří přátelé. Skvěle se spolu smějeme i hádáme a dokonce jsme spolu byli i párkrát v kině a ne jen na tom kafi.
Věcí, která mě, ale při čtení textu nadzvedla je přiblblé a rádoby vtipné tvrzení o tom, že ženy se krášlí proto, aby potažmo sbalily chlapa. Mám na mysli tu debilitu o veverkách. Takže žena, která je léta vdaná a přesto vypadá dobře a dbá na sebe to dělá, protože chce sbalit svého kamaráda? Nebo ne kamaráda, ale prostě nějakého chlapa a vlést s ním do postele? Tak mi to tvrzení o veverkách totiž vyznělo. A co takhle uvažovat trochu jiným směrem a ne tak jednostraně? Ženy na sebe dbají, protože se chtějí líbit. Nejen svému okolí, ale i samy sobě a být při pohledu do zrcadla spokojené s tím co vidí. A tak je to i s tím přátelstvím mezi mužem a ženou. Existují i jiné varianty, jen je dobré se nad nimi také zamyslet a dát jim prostor a ne směrovat tok svých myšlenek jen po jedné vyšlapané cestě.