Re: To jsou teda kecy

Milá Nivo, děti se klidně můžou podílet i na tvorbě pravidel. Větší váhu má ale slovo toho, kdo tu domácnost FINANCUJE. Ten, kdo rozpočtu nedá ani kačku (třeba pubertální dítko), chce tvořit pravidla,co se s oněmi penězi má stát? To mi připomíná moje děti v dospívání. Podle nich jsem vyhazovala peníze z okna, ony by je dovedly užít rozumněji. Podle nich rozumněji bylo, že se koupí nový mobil, hifi-sestava, větší televize a taky se budou s kamarádama veselit na diskošce. Takže jsme si sedli a já řekla, kolik platíme nájem, kolik vodu, elektřinu, pojistky, školné... a naproti tomu jakéí máme do rodiny příjmy. A pak jsme jednotlivé částky škrtli s tím, co by se stalo, kdybychom je neplatili. Když nezaplatíme vodu, umejeme se, když nám vodu vypnou? Když si nabereme úvěry na ty super mobily a další věci, nebudou nám chybět úroky? Nemohli bychom ty peníze užít jinak? Tenkrát to nechápaly, dneska - už jako dospělé - mi dávají za pravdu, a oceňují, že jsme se jako rodiče chovali jako dobří hospodáři. Protože Franta, co měl tenkrát každý rok na úvěr nového mobila, je dneska v osobním bankrotu, ještě nikdy nebyl na dovolené, nikdy nebyl u moře a jeho děti chodí v oblečení ze sekáče. Jenže Franta byl tehdy děsněj vzor, co si uměl užívat života, akorát že je dneska ve svrabu.