Üsměv už jen z fotografie
Jak pěkně se na nás pan profesor z fotografie usmívá...takového jsem ho znala.Usměvavého, vlídného, ochotného kdykoliv přijít do rozhlasu a dát dobré rady rodičům v magazínu Máta. Člověk velice zaměstnaný, a přesto nikdy neodmítl. Jeho promluvy byly jako pohlazení, to nebyla suchá teorie, ale řeč člověka, k němuž jste rázem získali důvěru. Kdysi jsme spolu hovořili o rozmazlování dětí a on pravil, že lásky k dětem nemůže být nikdy dost. Škoda, že odešel v době, kdy se právě z nedostatku pochopení a rodičovské lásky u nás objevují dětští násilníci a vrazi. Jeho cenné zkušenosti a velikost srdce bude při hledání cest k řešení tohoto neblahého jevu velmi chybět. S úctou, poděkováním a lítostí, že už nikdy neuvidím na druhé straně mikrofonu jeho tvář Zdena Tomášová.
Odpovědět