Re: To já bych už prvňáčkem být nechtěla

Mám 6 vnoučat, z toho tři školáky - 4.třída, 3.třída a prvňáček. Se starší holkou to dcera při nástupu do školy začala přehánět, holka se moc nestarala. Pak jsem dceři poradila, ať holku nechá jít párkrát do školy bez úkolu nebo bez pomůcek, ať si za to nese důsledky sama. Po pár poznámkách si malá začala věci kontrolovat a od té doby není problém. U svých dětí jsem to taky tak dělala, ani známky jsem nijak neřešila. Máš špatnou známku? Tak si ji oprav. Podotýkám, že sama jsem byla učitelka a nejvíc jsem nesnášela fňukání nad špatnou známkou a škemrání o zamhouření oka ať už od dětí nebo od rodičů. Vždycky jsem trvala na tom, že klidně známku opravím, ale musí si to zasloužit. Ať už doučením nebo nějakým projektem,za kterým je vidět práce. Měla jsem totiž známou, která kontrolovala dceři úkoly ještě na střední škole a každou známku šla diskutovat do školy. Holka dopadla dost špatně, po vydřené maturitě šla na vysokou a po prvním semestru skončila, protože si nebyla schopná aniJinak k vlastním dětem, vyžadovala jsem od nich určitou samostatnost od malička, možná jsem to někdy i trochu přehnala, ale dnes jsou za to vděčné, všechny úspěšně vystudovaly vysokou, sjezdily kus světa, mají dobrou práci a dovedou si ze vším poradit.