Když se vědci zaplatí

Když se vědci zaplatí, je schopen objevit cokoli.
Řada věcí není ani tak o nějakém vědeckém objevu, ale o reklamě na příslušný výrobek. Když se začaly vyrábět ztužené tuky, bylo třeba lidi přesvědčit o tom, že jsou nejen levnější než klasické máslo, do kterého se nemusí cpát žádná barviva, emulgátory ani konzervanty, ale že jsou i zdravější. Řada tzv. objevů jsou hlavně požadavky obchodu. Máslo bez přidaných látek je třeba prodat dřív, než se zkazí. Nejvíce patrné to je u čerstvého masa a pak třeba u mléka. Proto se mléko pasterizuje, protože déle vydrží. Když prodával mléko sedlák, tak krávu podojil a mléko ještě ten den prodal po vsi. Dneska se mléko jeden den nadojí, pak se sveze do mlékárny, tam se odstředí, aby byla smetana na máslo a jiné produkty a do obchodu jde až druhý-třetí den. Proto je třeba ho pasterizovat a lidem je třeba namluvit, že to je z důvodu hygieny. Není, je to požadavek obchodu, aby mu mléko třetí den nezkyslo. Proto máme dneska mléko trvanlivé, které má dobu spotřeby taky rok. Copak je to normální ptravina? Vždyť to vydrží skoro stejně jako plastická hmota. Totéž když vidím třeba roládu s krémem a dobou trvanlivosti 3/4 roku. Co v tom musí být za konzervanty, že se to nezkazí?