taky díky

Děkuji za článek a za to, že jste schopná a ochotná se těmto dětem věnovat. Všechno, co jste psala, znám z vlastní zkušenosti rodiče. Denodenně bojuji sama se sebou a s okolím, aby jsme mohli spolu se s naším autíkem alespoň trochu normálně fungovat. Je to ale těžké, pokroky střídají regrese, a upřímně řečeno někdy nemám dost pozitivní energie, abych zvládla reakce okolí na synovo atypické chování. On nikomu neubližuje, je jen jiný a nikdy nevíte, co ho vyvede z rovnováhy.Někdy je to nečekaná změna (třeba napadne sníh a všechno vypadá jinak) nebo výrazný zvuk (taková siréna nebo sanitka). Je zapotřebí hodně tolerance a pochopení, aby se nám všem lépe žilo. Takže prosím, když někde uvidíte křičící dítě se zakrytýma ušima nebo dítě, které místo koupání v bazénu obíhá kolem a čte cedulky, tak nenadávejte a nedávejte "dobré" rady (jako že pár facek to spraví, nebo že s takovým dítětem nemáte radši nikam chodit) a usmívejte se.Díky.