Nevím nic o pumpování kola - údržba kol je mužská práce, ale myslím, že kolo pumpuje u pumpy, jen magor se dneska dře s pumpičkou, pokud nepíchne uprostřed lesů
Já nevím, jak si představuješ polichoceného muže - to vypadá, jako by ten můj byl nesvéprávný blb, slintající nadšením, že smí vyměnit žárovku
Já o tom opravdu nijak hluboce nepřemýšlím - prostě pokud je doma, otevře mi okurky, pokud doma není otevřu si je sama.
Ani nevím, k čemu bych to přirovnala - prostě když se pobleje kočka na podlahu, drahoušek se toho ani netkne, prostě to neuklidí, i kdyby to měl týden obcházet, zatímco já to automaticky zlikviduju, jakmile to zjistím. Když kape kohoutek, jsem ochotná kolem toho chodit měsíc, ale chlap většinou jde a automaticky to spraví... Prostě každý dělá to svoje a stejná automatika je i to, že mu podám okurky nebo mu řeknu, ať vymění žárovku, vynese odpadky (to je práce tak na půl hodiny, než se to roznosí, kam co patří)...
Nezkoumám, jestli mu to lichotí, ale vím, že je rád, že je užitečný - tak nějak podvědomě, nepřemýšlí o tom.
Steně jako já vím, že jsem příšerná hospodyně, ale báječná kuchařka a děsně mi zvedá ego, když drahouškovi chutná - už to považuju za rutinu, ale stejně mi to něco dává...
Neexistují jen vědomé pocity, to je trochu jednoduché přemýšlení...