Také znám

Také to známe. Syn začal koktat kolem třetího roku, chodili jsme na logopedii a upravilo se to. Pak jsme byli u zápisu do školy (byl únor) a někdy v červnu začal koktat znovu. Nevím, jestli ta škola na něj byl moc velký zážitek (ve školce byl psycholog a syn se mu zdál zralý a v pohodě). Fakt je, že mu bude letos 12 let a koktá pořád. Chodíme na logopedii asi už sto let, nikam to nevede (logopedku jsme už i měnili). Problém je v tom, že jak se v článku píše "balbutik musí myslet na to, jak mluví". A to se synovi právě nechce. Snaží se půl hodiny na logopedii, tam ho chválí, jak se zlepšil, a pak zase nic.
Pravda, máme v rodině vrozenou "rychlou řeč", konkrétně já, takže se moc nedivím. Já jsem svůj problém jakž takž zvládla, i když občas drmolím a mám problém, s některými slovními spojeními, čili genetika je tu jasná. Tak doufám, že se to synovi upraví, na škole si na to zvykli, ale až půjde na střední, kdo ví, co bude.