13.1.2011 10:09:38 Kája syn 2 roky
Re: Můj příběh
Veveruše, také mám prvního syna ve 32, a nepřipadnu si stará. I když v některých okamžicích!!! Ale tak nějak ten život jede, ale 10 let přešlapovat na místě, a řešit to co by mělo být pro každou ženu normálně přirozené je asi děs. Stačily by mě 2 roky a byla bych hovtová. Mám příbuznou od manžela a ta má jedno dítko, druhé vzdala. Hormonální léčba jí rozběhla deprese. Neví jestli ty hormony, každopádně ten tlak a strach asi dohromady. Řekla, že na to prostě nemá. Myslím, že ta žena pokud to řeší více let, je pod tlakem, strachem, nejistotou a pak když se to povede, zase 9 měsíců po dalším napětím. Pak mimčo a to je samo o sobě další starost, neopomenu porod. A kdy si taková ženská má vlastně odpočinout a psychicky se dát dohromady. Na psychiku to musí být nápor velký.
Odpovědět