Re: a co babyka?
Jasně. Spoustu těch věcí vlastně člověk nepotřeboval dál než za písemku, která se z toho psala. Konkrétně mě napadá mnoho údajů třeba z dějáku a i takový diferenciální počet jsem po zkoušce z matiky na fakultě už asi nikdy dál nepotřebovala.
Je to potom ale nutné to učit a trávit čas psaním a opravováním těch písemek?
Nemyslím to ironicky. Vycházím z vlastní zkušenosti na základce, kde děti např. ve třetí třídě mají být dle RVP poučeny, co to je fotosyntéza. Paní učitelka většinou nemá o povaze fotosyntézy ani matné tušení. I kdyby měla, je to jedna z věcí, které jsou nad chápání normálního třeťáka. Takových věcí je ale milion a v každém předmětu.
Výsledek je, že škola vykáže pomocí třídní knihy a spol. probrání Tridentského koncilu, geopolitické problematiky Sahelu, humorální regulace organismu a kvadratické funkce, přičemž jí opusí dvě třetiny funkčně negramotných dětí, které si v souladu se svými rodiči myslí, že vyjmenovaná slova jsou blbost, nejsou schopni zreprodukovat obsah jedné příhody Křemílka a Vochomůrky a dvě dvouciferná čísla sečtou jen na kalkulačce.
Nevím, jak je to přesně na gymplu, protože už jsem ho dávno opustila, ale za mých časů to bylo totéž jen o ligu výš.
U gymplu by se možná dalo leccos řešit volitelnými programy podle dispozic studentů, ale celkově by podle mě základ měl být menší, ale bezpečně dostupný u všech, včetně učitelů. Bylo by to realističtější, poctivější a vzdělanost by se tím podle mě zvýšila.
Odpovědět