Re: chování pohle "pravzorců"

Tak já se třeba snažím víc dceři věřit, nepoužívat právě ty prázdné fráze jako: pozor spadneš, když někam leze apod...jsem asi celkem úzkostlivá a moje matka/tchýně...rodina...tohle třeba nadužívá, tak se snažím to nedělat. Taky jsem si třeba uvědomila, proč dcera fakt nemohla být 10min v postýlce. Jak jsem šla na wc, řev. Fakt mě musela mít furt u sebe. Na druhou stranu jsem asi dělala blbě to, že jsem ji věnovala maximum pozornosti. Autorka tam má postřeh, že indiánky mají děcko neustále u sebe, ale ono je jen pozorovatel dění, ne hlavní hrdina. Já, jak jsem se ji stále snažila zabavit (fakt 18hodin) jsem to dělala blbě, asi. Nebo jak tam popisuje to obsedantní chování opice, která ač má nachystanou potravu pod nosem, nutkavě vykonává činnost, že ten banán balí/rozbaluje (teda doufám, že tj z týhle knihy). tj jako senzorická fráze z montessori.
Ale jsou matky, které se prostě chovají spontáně dobře (třeba moje švagrová je myslím taková "indiánka", ač nevytáhla paty z čr).