21.10.2010 14:45:41 karma
konflikt generační
Nepochybně se cizí dítě nebije (dle mě ani vlastní), ale já stále narážím se svými rodiči na definici toho, co je a není výchova. Snažím se! uplatnovat respektující přístup, tzn. diskutuji s dcerou o spoustě věcí, které se jí týkají. Má tři roky, dělám to snad od jejího narození...to třeba moji rodičové (oba despotické povahy), hodnotí jako šílené rozmazlování. Taky ji nechám dělat spoustu věcí, co by oni nesnesli (např. kol dvou let chtěla lézt často na stůl...když jsme DOMA, ne ve veřejných prostorách, nechala jsem ji. Atd. Dnes obecně se přistupuje k dětem jinak, už to není "škoda rány, která padne vedle". Ale zas děti opravdu nutno stále utvrzovat v tom, že pravidla jsou a přes některá prostě jede vlak. A někomu ubližovat je nepřípustné oboustranně.
Myslím, že i kdyby chlapečka někdo hloupě a neprávem takhle plácl, on viděl, že se ho máma zastala, byla to v podstatě tvrdá lekce, ale lidi jsou různí, v žovotě tj někdy fakt těžké.
Odpovědět