16.10.2010 21:02:32 Jája
Re: Soumrak rodiny?
Balbíno, single možná přežije a léty si na svůj stav i zvykne. Znala jsem single za komunistů, byli to sourozenci a když si nenašli partnery, dožili živost spolu. Znám několik single součsnosti, nikdo z nich není spokojený, šli by do partnerství a třeba i do manželství, ale čím jsou starší, tím více se nějakého svazku bojí. Znám single rozvedeného muže. Po několika známostech se prostě bojí té další, tím spíč, že manželka ho těžce drbe výživným, na které on nemá oni omylem (slušný kluk, ale nějaký čas se staral o nemohoucí matku, která potřebovala péči 24/7, ale soud to nezhohlednil, napařili mu exekuce a protože jeho ex zakázala dětem, aby se s otcem stýkali, on dneska o děti nestojí. I majetek nechal přepsat jinam, nemá důvod se o cokoli starat, když na něj děti dlabou).
Single třeba není spokojen, ale nakonec si na svůj stav zvykne.
Pokud žena odejde od partnera i s dětmi, tak nevěřím, že je s tím spokojená. Může se zadařit, že potká jiného partnera, může ale taky zůstat sama s dětmi. V tom případě má problém, protože stát, který by jí měl pomoci, jí nepomůže, takže ona sice není se svým stavem spokojená, ale nic s ním nezmůže, navíc se ekonomicky může dostat naprosto do jetele. Je to proto, že s výživným ji mohou pomoci pouze tři složky, všechny státní: soud, policie a vězeňská služba. Když jsem já bojovala za nevyplácené výživné, střetla jsem se se všemi složkami a prakticky všechny stály za vyliž, všechny jsem je prostě otravovala od jejich klídku a od kafe. Já pro ně nebyla žadatel, kterému je třeba pomoci, protože potřebuje zdroje na výživu dítěte, já pro ně byla obtížný hmyz. Soud mi třeba napsal, že otec nemůže platit výživné, protože by mu nezbývaly peníze na hospodu, což jsem měla považovat za formu kulturního vyžití. Stalo se to dokonce předmětem mojí stížnosti na ministerstvo spravedlnosti, protože mne naštvalo, že soud nezajímá, že já dítěti na výživu třikrát obrátím každou korunu, ale otec má mít na hospodu. Druhá složka, policie, ta převezme trestní oznámení za neplacení výživného. Trestný čin vyšetří raz dva. Pak je soud, vynese rozsudek, otce třeba i zavřou, ale když ve vězení nemusí pracovat, bylo mi to taky k prdu, akorát jsem měla výdaje na ježdění k soudu. A protože jsem je vyrušila se sladkého nicnedělání, tak mi nepřiznali náhradu výdajů. To mi tenkrát taky dost zaťalo sekyru do peněženky.
Je krásné, že propagujeme, že každý se má starat o sebe, ale pokud jako stát oslabené rodině nepomůžeme, nemůžeme se divit, že se mladí lidí do dětí nehrnou. Pokud totiž nepomůžeme rodinám (např. samoživitelkám), které se dostaly do obtíží, tak rodinu postupně totálně zlikvidujeme. Pokud ve společnosti nenajde oporu, prostě si řada lidí - především žen, protože na ně ty problémy dopadají více - tu rodinu odpustí.
Byla jsem jedna z těch, co pomáhala inicializovat zákon o vyplácení výživného. Pro stát by to nebyl žádný náklad. Stát by rodině (předvším ženě samoživitelce, ale v této roli může být i muž, akorát těch není tolik) vyplatil výživné na děti a to výživné by si vzal zase na tom, kdo ho platit má. Protože se tu angažují jen státní složky (soud, policie, vězeňská služba), mělo by to být bez problému, bylo by tu max. tříměsíční zpoždění, než by se celá mašinerie dostala do pohybu. Zařízla to pravice a vysvětlit jim, wo co go, že současný stav je tunelování státního rozpočtu a že nejsme právní stát, to je fakt nad lidské síly.
Odpovědět