24.8.2010 23:10:26 jana
Re: naše tchyně
Proč měla klíče od vašeho bytu? Na návštěvu se chodí na pozvání nebo po domluvě - jinak dám pocítit, že se s návštěvou nepočítá - bych si jí nevšímala, pokud ji manžel přivede.
Zase když přijde na pozvání nebo po domluvě - hostit štědře - velký rozdíl. Bez ohlášení - nevšímat si, ať se stará manžel, když si ji přivedl. Jako by tam nebyla - totálně.
Nevím, proč máš takovou potřebu se podbízet? Zavděčit zalíbit? Nedosáhneš toho, nikdy Tě neuzná, kašli na to, nech se ocenit přáteli - máš je.
Ona Tě normálně manipuluje, cokoli uděláš, bude špatně. Tak se nesnaž, šetři síly a energii použij jinde a efektivněji.
Tyhle matky by byly nejradši, kdyby jim synáčci plakali na rameně, jaká je manželka megera, že ona, maminka je nejlepší. Nemilují své syny - kdyby je milovaly, přály by jim štěstí, lásku, spokojenost, tzn. že by také přijaly jejich ženu, když je s ní jejich syn šťastný.
Možná to máš těžší o to, žes ty konflitkní situace nikdy moc nezažila. My teda měli doma pohodu klid, ale když něco, tak se to dost provětralo, takže já fakt nemám problém z toho, že bude nějaké dusno, konflikt, že se něco někoho možná dotkně a že se se mnou přestane bavit (žádná škoda v daném příp.). Prostě komunikuju jasně, otevřeně, slušně - dokud to jde. A mám kvalitnější vztahy široko daleko než všichni ostatní a to i s konfliktními lidmi, s nimiž nevychází takřka nikdo. (Neříkám, že s nima mám dobré ideální vztahy, ale že s nima vycházím rozumně a v klidu a v rámci možností).
Nakonec třeba když tchyně byla v nemocnici - zacházet tak personál s mojí matkou (resp. s kýmkoli blízkým) tak udělám takovej bengál, že to jen tak nezažili. Ale její nejmilovanější vlastní dcerka, zdrav. sestra, ještě nosila sestřičkám bonbošky a dárky, a tytéž sestřičky pak způsobily převelice těžké zdrav. komoplikace, nebudu rozebírat, ale zbytečné těžké komplikace. Ale jsem si řekla, že o mě nikdy nestála, já jdu na návštěvu, její dcerka se stará, také bych se o svou mami starala a když se starala takhle, jejich věc. Přece nebudu bojovat za někoho, kdo o to nestojí. Radši si bude stěžovat, jak zle s ní zacházeli, než aby to vyřešila a mnoha komplikacím předešla. Ale musela jsem se držet, je to přece "můj člověk", patří do rodiny, personál je "externí".
Odpovědět