Dotaz na autorku
Plně s vámi souhlasím a jsem vcelku i odhodlaná se do takového dodatečného vymáhání práva (resp. omluvy) pustit. Pokud mi tu neodpovíte, zeptám se vás osobně, ale mohlo by to zajímat i další čtenářky.
Co všechno - jaké materiály - potřebuju mít k dispozici, abych mohla v rozepři s nemocnicí uspět? Jedná se o nepřijetí při porodu pro nedostatek lůžek, kdy lékařka na příjmu nepřistoupila na mé návrhy (zůstat do uvolnění lůžka - několik málo hodin - na sále, jít po porodu domů, pro převoz nám ani nedala sanitní vůz). Nemám písmené potvrzení o přeložení jinam, které mi podle zákona byla povinna vydat, a především nemám písemně, že jsem tato řešení navrhovala - vadí to? Nebude to prostě jen tvrzení proti tvrzení?
V porodnici, kam jsem byla přeložena, mi nebyl dopřán přirozený porod, jak jsem si přála - ale opět nemám nic písemně, odmítnutí, převoz, příjem - to všechno bylo hektické, takže jsem jim ani nedala svůj porodní plán. Mám i tak šanci vymoci si na nemocnici omluvu např. za to, že mě donutili k nepřetržitému monitoru, k poloze na zádech, že mi odmítli dát dítě do náruče?
Nejde mi o finanční odškodnění, jen bych ráda, aby začaly vznikat podobné precedensy a nemocnice v důsledku toho začaly svoje chování k rodičkám a jejich dětem měnit.
Odpovědět