Re: někdo musí velet
Problém je v tom, že otázka není autoritativní versus partnerský přístup k žákům.
Partneři jsou lidé, kteří na stejné věci participují stejným dílem se stejnou zodpovědností. Což není případ vztahu učitel a žák, jak asi není těžké pochopit.
Pan Mleziva to buďto nechápe nebo je pokrytec (pravděpodobnější varianta).
Přístup učitele musí být RESPEKTUJÍCÍ, laskavý, osobní, důsledný a autoritativní. Autoritativní není sprosté slovo. Děti se ve škole musí cítit v bezpečí. Děti ani podle zákona ani ze zkušenosti nejsou zralé k přijmutí plné odpovědnosti, dokáží to tím méně, čím jsou mladší. Učitel je vychovává, učí, chrání, zabezpečuje jim bezpečné prostředí pro rozvoj osobnoti, růst a i pole, kde lze dělat chyby.
Děti musí cítit, že se na dospělé, kteří stanovují a brání hranice, mohou spolehnout. Jinak to nikdy nefungovalo a fungovat nebude.
Partnerství je sice hodně módní slovo, ale ve vzdělávacím procesu jsou učitelovi partneři RODIČE, ne dítě.
To, jak pan Mleziva líčí učitele (slovo VESMĚS, které použil, mluví samo za sebe, v daném kontextu má manipulativní význam), je nekorektní.
Už jsem psala dřív, že takoví učitelé se najdou a je to dost špatně, ale před tím, než začnu dávit splašky, je dobré si uvědomit, že kupodivu i ve školách pracují lidé. Takoví, jací jsou všude jinde.
Děti nechtějí učitele za kamaráda. Stačí se jich zeptat. Chtějí si ho vážit a obdivovat ho, důvěřovat mu. A takový by měl učitel být.
Odpovědět