Než křičím, přemýšlím a dělám DÚ

Tak nevím, co si mám o článku myslet...

Dal jsem si tu práci a přečetl zmiňovaný TVAR (kdyby laskavý autor uvedl odkaz, bylo by to pro nás čtenáře o několik myšinců snazší a ušetřilo by se pár wattminut elektřiny...). Zatímco tamnější dizkuze a jiné články mají hlavu a patu, tohle považuji za poněkud nefér, naprosto neodpovídající autorovu projevu v onom časopise.

CS jako písmo se mi spíš nelíbí, než líbí. Ale nedovedu si představit, že se píše ručně a ne sází (typuje). Z zvlášť u dětí, kde k nějakému tomu přetáhnutí nikdy není daleko — lomené čáry místo oblouků, tupé nespojité napojení...

Sám píši vlastním "obrázkovým" písmem (skriptem), klasické psací písmo jsem pro samovolně opustil nejpozději někdy na druhém stupni ZDŠ (čímž jsem svůj projev "zčitelnil" a proto mi procházel u pedagogů). Za další deformaci mohu "poděkovat" ČSLA, která radisty nutila zapisovat text dosti svérázným způsobem, a část z toho se mi promítla i do občanského písma. Ač si doma moc nepíšeme, starší syn také konvertoval k podobnému písmu (zatím [?] odděluje písmena).

S potřebou změnit stávající vzor vřele souhlasím. I když se mi CS nelíbí, nevím o jiné alternativě, která by se dala vyzkoušet (ne rovnou zavést, vyzkoušet). Bohužel, na psech to nejde. (A ano, chápu postoj "tobě se to kecá, když to není na tvých dětech".)

Konkrétně k článku:

Ad 1)

Bohužel to jako laik nemohu exaktně posoudit grafologické výzkumy z 30. let minulého století. Jen vím, že i s uvedeným pomalejším písmem jsem o 50 let později zvládl VŠ, kde jsme si zápisy z přednášek a cvičení dělat museli, neboť jiný zdroj informací často spíš nebyl než byl. A to včetně hádků a jiných "kreslených" symbolů (integrály, derivace, písma jiných abeced, vzorce a jiné matematické "zhůvěřilosti" ), grafů a podobně, které jsme obkreslovali z tabule nebo sotva čitelných průsvitek, a na nečekalo se ani na ty průměrně rychlé.

Ad 2)

Autor nějak explicitně neřekl, že čitelnost sama o sobě je irelevantní. Víceméně napsal, že každý (téměř) je za určitých podmínek schopen napsat text čitelně. "Jen" musí chtít ("situace a sociální role"). Takže argumentovat holou čitelností pro nebo proti (ať už CS nebo psací písmo) "je nečestné a nesportovní" ;-) (a je jedno, na které straně barikády).

Ad 3)

Obdobně — je to zřejmě komplementární záležitost: v mnoha zemích neučí, v mnoha učí. Howgh. Nějak mi uniká, co si mám touto informací dále počít. Mimochodem, třeba ukázka "psacího" anglického vzoru se od mého dnešního napůl tiskacího diametrálně neliší, zatímco domácí vzor se mému písmu moc nepodobá.

Ad cena)

Více či méně předražený by byl (bude) jakýkoliv jiný vzor. Tak už to v téhle končině bohužel chodí — je to přece "pro erár". A bude hůř, ale nechci dále otevírat tenhle směr diskuze.

Co považuji podstatný problém psacího písma, který AFAIK nikdo _nahlas_ neřeší, jsou diakritická znaménka.

(Abych nebyl zasypán okamžitě útoky: Nejsem a priori proti nim, naopak, [zatím] do jazyka patří. "Ceske radobysvetove pisalky", kteří nejsou ochotni ctít rodný jazyk [a netiketu, když už jsme u toho], rád nemám. Ale za docela otravnou komplikaci je vzhledem k branži [IT] někdy považovat musím, svět s námi prostě "až tak moc" nepočítá.)

Sám je píši "hned", a psával jsem to tak vždy, tedy i "psace" (fujtajxl). Čímž se ale neguje výhoda spojitého písma. Naopak, když koukám na mladšího, jak "půl hodiny" dumá nad dokončeným polotovarem slova a přemýšlí, jestli někam (a kam vlastně) plácnout nějaký ten háček či čárku; mám pocit, že bych to napsal za tu dobu 10×.

A to už vůbec nemluvím o formě vyšší celků, které litery písma tvoří — ač nejsem nadán uměleckým duchem, podstatnou část dnešního tištěného textu považuji za vizuálně ohyzdnou a jejich pachatele za "sleponě" (a ignoranty). Ale to je taky trochu z jiného hrnce...

H.