vím své

Mám manžela...líného manžela,mám 18letého syna,který kromě své zábavy nic neřeší,mám hyperaktivního 3 letého syna,který v momentě promění náš byt ve smetiště a mám 5 měsíční dvojčata,takže vím co je to být na úklid sama.
Když jsme měli jenom jedno dítko,bylo to paráda,domácnost jsem zvládala levou rukou,ikdyž mě štvalo,že musím při cestě do koupelny s prádlem překračovat dvě ležící těla před televizí..nu což.Když přišel na svět další potomek už to bylo horší,on je ,,čiloučký,,a držet s ním tempo mě vyčerpává,za chvilku klidu draze platím.Dám příklad,odepisuji kamarádce na email a říkám si,ten je hodný..no není,vynáší mi v kyblíčku vodu z akvária a dělá si v pokojíčku rybníček.A pak mám dvojčata,no nemusím říkat co to dá práce..a až teď zjišťuji,že jsem dělala veeeelkou chybu,když jsem nikdy nechtěla pomoc ani od manžela,ani od syna a od babiček vůbec..nejstarší syn neví nic,utře sice nádobí,ale neví kam ho uložit,potřebuji odvést kočárek do sušárny,neví kde je..potřebuji zaplatit složenku,neví jak..manžel tohle všechno ví,ale není doma,musí být v práci od rána do večera,aby naši početnou rodinku uživil/a mám podezření,že mu to tak i vyhovuje/ a babičky??nikdy si hlídat dítě/děti nechtěla a teď,když jich máš tolik,to nezvládneme...ale náznak naděje na lepší časy tu je..3letého synka učím už odmalinka pomáhat,zabavím ho tím a ikdyž vše neudělá na 100% no nebo spíš na 50% vyplatí se to,protože takovou chybu,jako že maminka tu je od toho.... už NIKDY neudělám!a u dvojčat začnu s,,pomáhací,, výchovou ještě dřív.
joo a ještě musím písnout hlášku mého 18letého syna od počítače,po které jsem zezelenala vzteky...mami,já tě nechápu..proč furt děláš?co z toho života máš?
a hlášku mého manžela po prvním ultrazvuku dvojčat...neboj,to zvládnem,já ti pomůžu...