Abych řekla pravdu, šetření mě docela baví, ale musí v něm být prvek tvořivosti. Abych šetřila tak, že si nezajdu do kavárny na dobré presso, to mě neláká. Místo toho budu přešívat na děti, vyrábět s nimi květináče, věnečky, přáníčka, dárečky, ozdobené deníčky z těch obyčejných apod. Takže moje tipy by byly úplně jiné. Je to šetření po korunách, ale ve výsledku je znát:
- pěstuji si doma zeleň na aranžování kytic - ozdobná zeleň je totiž v obchodě dražší, než kytka samotná, schovávám si z darovaných kytek různé mašličky a ozdobičky, které zpětně používám
- vyrábím s dětmi krásné plánovací kalendáře ze starých (darovaných) nástěnných kalendářů - prostě z rubu tvoříme a ještě se při tom vyblbneme
- střádám si malé vhodné dárečky pro drobné příležitosti jako narozeniny kamarádek nebo návštěvy; když vidím něco pěkného a ne drahého, koupím a schovám, abych potom ve stresu na poslední chvíli neutrácela za každou cenu; tyto drobnůstky pak krásně balím, což jim dodá úplně jinou váhu
- obdarovávám doma rozesazenými kytkami ve vlastnoručně zdobených květináčích
- vařím čaje z bylinek ze zahrádky nebo přinesených (tak spíš mimochodem) z procházek
- recykluji věnce - používám korpus z ptačího zobu několikrát dokola - Velikonoce, podzim, Vánoce...
- omezuji telefonování a posílám místo něj krátké e-maily i s fotkami
- vyrábím s dětmi adventní kalendáře naruby - nevyjídáme čokoládky, ale každý den přidáme jednu vlastnoručně vyrobenou ozdůbku
- tvoříme hračky - své vlastní žebříky a hady, strefovací panáky, atd. atd.
Prostě šetření je pro nás hlavně zábava